Projekt má k dispozici třiatřicet milionů dolarů a agentura na něm spolupracuje se Severozápadní univerzitou v Illinois. Jeho ambicí je vytvoření bezdrátového zařízení, jehož implantování do těla by podle vědců mohlo navždy změnit způsob, jakým přistupujeme k léčbě nemocí a zdravotních potíží, uvádí server Inverse.
Detail implantátu NTRAIN
V první řadě by byli příjemci zařízení vojáci, proto má vývoj na starosti Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty. Sloužit by však měl i záchranářům, hasičům, pracovníkům ve směnném provozu či chronicky nemocným. Měl by z jejich těl vytvořit autonomní jednotku, která se bude schopna v jistých zdravotních ohledech „sama opravovat“.
Jako dirigent
Implantát by se skládal ze spojení geneticky zkonstruovaných buněk a bioelektroniky, které by generovalo malinké proteiny peptidy. A ty dokážou přimět buňky k aktivitě, specifické podle konkrétního peptidu, což umožňuje koordinovanou léčbu mnoha onemocnění.
Peptidy si lidský organismus vyrábí i přirozeně, ovšem zařízení v těle by nositeli dovolilo kontrolovat načasování jejich produkce a množství. Poskytovalo by regulovanou, individualizovanou peptidovou terapii.
„Tento kontrolní systém umožní doručovat peptidy podle poptávky, směrovat je do krevního řečiště,“ uvedl pro server Severozápadní univerzity hlavní výzkumník projektu Jonathan Rivnay . „Nebude potřeba nosit s sebou léky, aplikovat léčebné látky injekcí ani doplňovat zařízení, bude však záležet, jak dlouhou životnost mu zaručíme. Je to jako implantovaná lékárna.“
Tělo by se tak dovedlo efektivněji popasovat například s časovým posunem. „Ve svých tělech máme mnohé hodiny, v zásadě má vlastní hodiny každá buňka,“ vysvětluje Rivnay. A jet lag nastává, když se ony vnitřní hodinky rozpojí.
V onen moment se rovněž změní teplota našeho těla, a právě toho by si zařízení – podle Rivnaye zatím bude mít velikost tří centimetrů – všimlo. A uvedlo by do činnosti geneticky zkonstruované buňky, které by peptidy aktivovaly. Přitom by však neopustily zařízení, samy by vůbec nepotřebovaly vstoupit do krevního řečiště.
„Jsou jako dirigent orchestru, říkají přirozeně vznikajícím peptidům, kdy a kam se vydat, ale samy na žádný nástroj nehrají,“ popisuje příměrem server Inverse. Buňky jen vybírají konkrétní peptidy, které následně zase oslovují buňky, aby vykonávaly specifické činnosti potřebné pro vyrovnání se se zdravotními potížemi.
Právě fakt, že geneticky vyrobené buňky zůstávají v implantované kapsli, považují vědci za důležitý. „To, co se do krevního řečiště dostává, je pro tělo přirozené. Nemusíme se obávat, že to napadne imunitní systém,“ zdůrazňuje Rivnay. S externím světem by zařízení komunikovalo bezdrátově, skrze chytré hodinky nebo mobilní telefon.
Použitelné zařízení nebude pouze pro vyrovnání se s únavou a časovým posunem. Podle výzkumníků by mohlo přinést revoluci do léčby spánkových poruch, trávicích potíží, deprese, cukrovky, mnoha dalších nemocí.
Autoři očekávají, že k testům na lidských nositelích se dostanou za čtyři pět let. Nezastírají však, že praktické využití zařízení záleží na tom, jak se ho vývojářům povede zmenšit. „Průměrný člověk by zařízení této velikosti pravděpodobně nechtěl,“ přiznává Rivnay.
