Pečlivé záznamy jsou základ impéria. Mezopotámská říše to věděla, odhalují archeologické nálezy.
Našly se jich stovky a nabízejí unikátní poselství. Jsou totiž prvním hmotným dokladem o zřejmě první říši v dějinách lidstva. Záznamy byly na víc než dvě stovky kamenných destiček a kolem padesáti pečetních válečků zaneseny v době mezi 2 300 a 2 150 lety před naším letopočtem.
Vtiskli je tam úředníci Girsu, jednoho z nejstarších měst světa – pod jménem Tello ho dnes najdeme v jižním Iráku. Úředníci začali vést kamenné zápisy poté, co Girsu spolu s dalšími sumerskými městy dobyl král Sargon z akkadské dynastie. Podrobením všech sumerských metropolí tak vytvořil Mezopotámskou říši, podle historiků první impérium v dějinách světa, líčí v listu The Guardian Sébastien Rey, ředitel Projektu Girsu.
Dušené maso podle Babylóňanů. Vědci oživili čtyři tisíce let starý recept |
Doteď však měla věda o jeho podobě jen velmi omezené informace, protože pocházely z nevěrohodných zdrojů, jako byly chvástavé, nabubřelé záznamy samotné královské rodiny. Teď dostali historičtí experti a expertky první fyzický doklad o stavu a provozu starodávné imperiální říše, navíc velmi sdělný a důvěryhodný.
Archivy z Girsu, starobylého megaměsta zasvěceného bohu Ningirsu, vypovídají o všech aspektech tehdejšího života říše, o lidech, jejich jménech a zaměstnáních, o chovaných zvířatech, o výrobcích.
Správa impéria byla posedlá byrokracií, shrnuje záznamy Rey.
