Před pár lety padla v debatě na sociálních sítích otázka, zda je nebezpečnější koronavirus, nebo covid-19. Pod dotazem se skvěla odpověď, že nejnebezpečnější budou pravděpodobně znalosti tazatele. Zanechal ji tam jakýsi Xavier.
Podle fotografie muž indického původu. Tmavé vlasy, přičíslé na patku, hustý knír, výrazné, civící oči. Vyhlíží trochu směšně.
Tentýž Xavier se pak objevil pod příspěvkem přírodovědeckého kanálu. Píší tam, že jediný (anglicky „single“) mravenec se dokáže dožít až devětadvaceti let. A on se autorů ptal, kolika let se tedy dožije mravenec, který není single, ale ženatý.
„Kondomy že vyrábějí lidi pro lidi, aby lidi nevyráběli další lidi?“ podivoval se tentýž profil jinde. Xavier také komentoval anketu „Máte odvahu svým rodičům přiznat, že už máte partnerku či partnera?“ I tady pohled trochu pootočil: „Mám odvahu, ale nemám partnerku!“ Netrvalo dlouho, než si smutně povzdechl nad tím, že vychovanost mezi lidmi upadá. „Pustil jsem v autobuse starší ženu sednout na své místo a vyrazili mě z práce. O takto zdvořilého řidiče autobusu není evidentně zájem,“ posteskl si.
Jindy jste Xaviera objevili, jak se zasnil: „Chci být milionář, stejně jako můj otec.“ A fanoušci jeho příspěvků mu hned píší, zda je jeho otec skutečně milionářem. „Ne, ale chtěl jím být,“ vyjevil.
Kdo však onen všudypřítomný Xavier byl?
Důmyslné krytí stop
Muž, mýtus, legenda. Tak by se tvářila jediná spolehlivá odpověď. Ani tak však není dokonalá. Nemusí to být vůbec muž, a vlastně ani jeden jediný autor nebo autorka.
Internetový vtipálek, který skrytý za profilem léta obveseloval svým inteligentním humorem svět sociálních sítí, se totiž o svou identitu podělit se světem nechtěl. Byl to někdo, kdo se stal internetovým memem a jehož fotka už sama o sobě vyvolává očekávání legrace. A současně někdo, kdo si při tom všem dokázal uchovat jistou úroveň i vlastní soukromí.
Protože většina pokusů odhalit jeho identitu skončila blamáží. Podle jedné z mnoha teorií se mělo jednat o zaměstnance počítačového oddělení jedné společnosti z Minneapolis. Pátrání na internetu skutečně odhalila mladíka indického původu, vážícího 68 kilogramů a vysokého 173 centimetrů, který už léta nenavštívil svou domovinu. Vypadalo to nadějně, kdyby výsledky nezkalila doplňující informace, že onen muž je hrdým majitelem laptopu, benzínové stanice a také několika velbloudů. Byla to zkrátka falešná stopa, kterou za sebou zanechal Xavier, ať už je jím kdokoliv. Nebyla jediná, nakladl jich za sebou hezkou řádku, což jen zvyšuje zvědavost a obdiv k jeho sofistikované virtuální existenci.
Vůbec poprvé se někdo s totožnou profilovou fotkou objevil na Twitteru, nynější síti X, v roce 2013. Tehdy si ještě říkal Pakalu Papito a jeho první vzkaz virtuálnímu světu zněl: „Ahoj Twittere, jsem nezadaný!“
Z toho by se dalo odvodit, že pravá identita muže bude vězet někde poblíž. Jak se však ukázalo, do anglického výkladového slovníku tehdy někdo vložil heslo „pakalu papito“. A dělat „pakalu papito“ prý „znamená narazit velbloudem do mostu a nezajímat se o následky tohoto činu, kromě pocitu silného uspokojení z tohoto činu.“ Byla to jen další slepá cesta.
Skromná hvězda sociálních sítí
Nikdo dodnes neví, kdo se za profily indického chlapíka Pakalu Papito/Xaviera skrýval. Jisté bylo jen to, že velmi záhy tyto entity opanovaly virtuální prostor na Facebooku, Twitteru, Instagramu, Redditu i 9gag. Tady všude přispíval do debat, které ozvláštňoval svým dokonalým používáním náznaků a zdánlivě nesouvisejících příspěvků. Tradiční struktura jeho vtípků přitom vycházela ze zdánlivého nepochopení kulturních rozdílů mezi Indií a zbytkem světa, obratných slovních hříček a hrané neinformovanosti.
Počet jeho sledujících brzy přesáhl 780 tisíc, a meme-fikace jeho citátů nabývala průmyslových měřítek. Ať už to byl kdokoliv, stal se virálním.
Od Xaviera jste se mohli dozvědět, že „sleva 31 procent zní fantasticky, dokud vám nedojde, že vám chybí ještě oněch 69 procent“. Případně: „Čím déle žiji mezi lidmi, tím více začínám chápat, proč Noe pustil na svou archu jen zvířata.“
Nesedí mu taky demografická matematika a rozporuje tvrzení, že každý pátý obyvatel planety Země pochází z Číny. „Doma je nás sedm a ani jeden není Číňan!“ Pokud se nějaká slečna chlubí tím, že na sobě právě nemá podprsenku ani kalhotky, usadí ji slovy: „Nezatěžuj nás svými finančními problémy.“
Komentuje i rádoby motivační citáty. Když uvidí moudro „Nesměj se lidem, abys jednou neskončil jako oni!“ reaguje na to lapidárně: „Jeff Bezos, ha-ha-ha!“ Vyloženě si hověl pod příspěvky, které se tvářily jako hlubokomyslné a nesly v sobě nějakou východní moudrost. Které on, jako muž z východu, nechtěl rozumět.
Pokud šlo štiplavé jízlivé poznámky a sarkasmus, byl Xavier/Pakalu Papito šampionem světového formátu.
Rychlý start, záhadný konec
Nikomu z jeho fanoušků a sdílejících přitom nebylo jasné, jestli humorný materiál pod profily se stejnou fotkou na různých sociálních sítích vytváří jeden a ten samý člověk. Ničemu to však nevadilo. Tedy téměř. Nejednou byl tvůrce zábavného obsahu nařčen ze stereotypizace, sexismu a rasismu.
Vysvětloval to tím, že občas po jeho klávesnici prostě přeběhne velbloud. Omluvu doplňoval tím, že je učiněným mistrem multitaskingu. Dokáže totiž naštvat několik lidí současně.
Svými poznámkami deptal například internetové koučky, které chtěly radit mužům, jak získávat srdce žen. „Kdybych byl rybář, nikdy bych se na to, jak chytit rybu, neptal jiné ryby.“ A když se řeší, že ženy nejčastěji randí s vtipnými muži, dodává posmutněle: „Proč jsem tedy pořád nezadaný?“ Bylo-li mu připomenuto, že už několikrát hovořil o své přítelkyni, odbyl to s tím, že to není žádná přítelkyně. Jen manželka.
Byl však skutečně ženatý? Není si sám jistý, ale jeho manželka mu to prý často připomíná. A jak dodává: „Lidé mi často říkali, že už stárnu a je čas se oženit. A já pořád nechápu, jak mi svatba pomůže nezestárnout.“
Během pandemie pak promlouval ke svým sledujícím: „Pokud jste museli kvůli covidu zrušit svatbu, Bůh vám tím dává druhou šanci.“
Xavier/Pakalu Papito byl zkrátka všude. Minulý čas je nejspíš na místě. Jeho původní profily na Facebooku i Twitteru byly bez bližšího vysvětlení zrušeny a smazány v roce 2018. A i když dnes existují kopie těchto profilů, k nimž občas přibydou i čerstvé komentáře – například o covid-19 anebo filmu Oppenheimer, a pořád se skví humorem - jejich autentičnost a autorství jsou zpochybňovány. Originální vtipálek tak dnes přežívá na internetu ve formě memů, které se v debatách na sociálních sítích rády připomínají.
Kým vlastně byl, už asi není tak důležité. Platí to, že lidem uměl vtipem zpříjemnit nejeden den.
