Otřes vyvolaný explozí byl natolik silný, že ho italští seismologové vyhodnotili jako zemětřesení. Dne 23. května 1992 se nezatřásla jen výbuchem zdemolovaná dálnice A29 u Capaci. Při atentátu, který tu dosud neměl obdoby, se zachvěla sama spravedlnost.
Atentát, jaký Sicílie nepamatovala
Útok si vyžádal dvacet raněných a pět mrtvých. Parte se netisklo jen pro speciálního prokurátora Giovanni Falconeho, který byl hlavním cílem, ale i pro členy jeho ochranky a jeho manželku. Půlkilometrový úsek zničené vozovky, hluboký kráter a palcové titulky v novinách každému připomínaly, že organizovaný zločin si v Itálii na paty šlapat nenechá. Mafie dosáhla svého. Udeřila a nemilosrdně ztrestala na životě muže, který přísahal, že jí zničí.
Kápové sicilské mafie se však šeredně spletli. Chtěli ukázat sílu a nahnat lidem strach. Ve skutečnosti svým útokem jen sjednotili dosud rozpolcenou veřejnost a obnažili vlastní zoufalství. K teroristickým metodám se uchýlili proto, že byli zahnáni do kouta a válku se spravedlností už léta prohrávali.
Bližší podrobnosti provedení atentátu na to jasně poukázaly. Akce na dálnici byla na hony vzdálená představě, že boss Salvatore „Toto“ Riina ukáže prstem na budoucí oběť a jeho pochopové pohotově vykonají rozsudek smrti.
Plánování trvalo měsíce, shánění obří 400kilogramové výbušniny bylo nadlidským logistickým úkolem i pro zkušené gangstery. Umístění třinácti sudů s TNT a semtexem do odvodňovacího tunelu bylo hrubou improvizací a při zajišťování dálkového odpalovacího zařízení se zločinci potýkali se značnými technickými problémy.
Nebyla to ukázka zločineckého umu, ale spíše neumětelství. Žádná finesa, precizní řez a čistá práce, jakou by se členové obávané kriminální organizace chtěli chlubit. Jen jedna opravdu velká exploze.
Jak dalece rozdrolená fasáda mafie je, dobře dokládal i fakt, že vyšetřovatelé zjistili veškeré podrobnosti, včetně korunního svědka. Dopadli totiž Santina Di Matteo. Jednoho ze tří organizátorů atentátu u Capaci. Data, čísla, jména; policii odhalil veškeré podrobnosti.
Di Matteo se totiž rozhodl vypovídat, výměnou za statut nazývaný „pentito“. Byl to inovativní program, který Falcone zavedl do praxe. Za spolupráci s justicí, svědectví a výpovědi, nabízel zločincům nižší sazby trestů a jejich zařazení do programu na ochranu svědků.
Soudce byl možná mrtvý, ale jeho odkaz tak ničil mafii dál. A to, že se stal spolupracujícím svědkem přímo jeden z Falconeho vrahů, bylo pro mafii obrovskou reputační ranou.






















