Individualismus, spolupráce. A fotbal
Mimochodem, studie odhalila, že existují faktory, které jsou silnější dokonce i než síla rodné země. Preference pro Messiho v Argentině, jeho domovské zemi, byla mnohem silnější než volba Ronalda v jeho rodném Portugalsku. Pětice jiných zemí, Mexiko, Turecko, Egypt, Indonésie, Malajsie, byla dokonce víc proronaldovská než jeho domovina. Nebyla v tom symetrie.
Vzorec však studie našla: tvořila je politika a sociální sítě. Ronaldo oslovoval ty, kdo vykazovali silnější vztah k pravici a k autoritářství – k silnému vůdci, který nemusí brát ohledy na volby a parlament. Rovněž lidé s vysokým sebehodnocením.
K Messimu se hlásili liberálněji orientovaní muži a ženy. Preference pro Messiho předpovídaly i vyšší hodnoty analytického přemýšlení, i když ne tolik jako liberální politické postoje.
Výběr mezi oběma fotbalisty měl jasnou souvislost s tím, jak je lidé vnímali. Messi je nahlížený jako hráč orientovaný na tým, Ronaldo jako individualista. Jenže ono vnímání překračuje hřiště. Messi byl zpovídanými viděný jako uctivý, přehlížený, tichý, preferující rodinu, líčí studie. Ronaldo byl pro respondenty opakem, ztělesněním sebeprezentace, protagonisty, který si je vědomý vlastní výlučnosti, vlastní „značky“, který rozhodně neskrývá ambice.
„Lidi přitahuje hráč, jehož veřejný obraz odpovídá jejich vlastním širším hodnotám,“ cituje server ZME Science Saifuddina Ahmeda, který výzkum vedl.
Jenže do preferencí mužů a žen vcházelo ještě něco. Pro mnohé to byl dokonce silnější faktor než politické hodnoty.



















