Kromě toho, že se v televizi jmenoval Bodie, o něm moc nevíme, takže se o něm po Česku mohou snadno šířit zkreslené nesmysly. Třeba o tom, jak se s kudrnatým parťákem z Profesionálů Doylem nesnášeli a jak kvůli tomu (a navíc i kvůli Bodieho nespokojenosti, že on hraje toho jednoduchého) seriál po pár letech skončil. Tak tedy jak to bylo doopravdy:
Když v červnu 1977 začalo natáčení nového seriálu Profesionálové, hlavní tvůrce Brian Clemens měl okamžitě pocit, že něco je špatně. Problém byl s dvojicí hlavních hrdinů. Doylem byl Martin Shaw a Bodieho hrál Anthony Andrews. Byli to kamarádi, vtipkovali, bylo jim spolu dobře, jenže na kameře to vypadalo špatně. Nebyla z nich cítit naštvanost, agresivita, zlo. "Sedli si do auta a hihňali se," popsal své tehdejší dojmy Clemens.
Tak by drsňáci, kteří mají každý týden na bedrech osud Británie, vypadat rozhodně neměli.
A tak Clemens po třech dnech Andrewse vyhodil a najal Lewise Collinse, který ho zaujal, když v londýnském Národním divadle přesvědčivě zahrál rozhodného mladého muže ve hře Tramvaj do stanice touha. A byl v tom i kalkul, který zřejmě v Česku nafouknutím přivodil zrod mýtu o tom, že Bodie a Doyle si šli na nervy. Clemens si vzpomněl, že ti dva spolu hráli pár měsíců předtím v jednom dílu seriálu Noví mstitelé a opravdu se tam nemuseli. Vsadil na to, že averze bude pokračovat a před kamerou se projeví naštvanými výrazy.
Jak vidí fanouškové seriálů, Bodie a Doyle se opravdu tvářili vztekle a útočně, ale fakt je, že osobně si sedli velmi rychle. V první chvíli byl sice Shaw proti příchodu Collinse, ale pak se mu sám omluvil.
Tak to popisují jejich fandovské stránky i britské noviny. A koneckonců, ani oni sami nemluvili o nepřátelství. Naopak. Protože oba dělali do muziky, našli hned společnou řeč. "Skoro při každé pauze mezi scénami jsme seděli v našem karavanu a zpívali duety starých hitů Everly Brothers," řekl po letech Collins. A protože měl doma malé natáčecí studio, často se scházeli i u něj.
Tak se muži, kteří si lezou na nervy, nechovají.
A pravdou je, že nakonec si na Profesionály stěžovali oba. Měli pocit, že jsou jejich postavy moc ploché.
Ale na začátku byli samozřejmě rádi, že byli vybráni. "Nerozmýšlel jsem se ani minutu. Podíval jsem se, kde jsou tečky, a podepsal se tam," řekl Collins. A to nemohl tušit, že se z obou stanou největší britské akční hvězdy své doby. Bohužel Lewis Collins také nemohl vědět, že ho Bodie herecky zničí. Ale jinak se v něm našel. Bodie, to byl přesně on.
Dítě z ulice
Lewis Collins totiž hrál sám sebe. I když civilista, byl duší i výcvikem voják, parašutista a střelec. Chlapec, který vyrostl na ulici na předměstí Liverpoolu, prošel spoustou rvaček a chodil do školy, z níž byl, jak sám říkal, jen krok do polepšovny. Ale taky to byl hezounek, už ve dvou letech visela jeho fotka ve výkladu jednoho obchodu u liverpoolského nádraží, protože vyhrál dětskou soutěž krásy. Malý Lewis na fotce vypadá jako holčička po první trvalé.
Jinak to byl živel, který se nerad učil a "dostal svou porci bití". Kolem byla ještě spousta vybombardovaných míst, kde si hrál s kluky na vojáky a kde stříleli vzduchovkami, což je přivedlo na vojenskou střelnici. Ukázalo se, že má talent. Chodil tam každou sobotu a už jako dítě byl v týmu, který porážel vojáky i policisty. Střílel vším možným, i s protitankovou řízenou střelou. A jednou se s partou plížili tunely pod střelnicí za cvičícími commandos se začerněnými tvářemi, aby na konci zjistili, že jsou pod ostrou palbou.
Měl z něj být pianista
Ale Lewis měl ještě jeden zájem zcela odlišného druhu. Hudbu. Otec se muzikou živil a chtěl, aby byl ze syna koncertní pianista. Chlapec se naučil brzy hrát, ve dvanácti dostal bicí a v šestnácti se málem stal bubeníkem Beatles. To už je ovšem další z mýtů. Pravda je, že Lewis kamarádil s bratrem Paula McCartneyho a když Beatles vyhodili Peta Besta, mladší McCartney Lewisovi řekl, že by mohl bubnovat s nimi. Samozřejmě však už měli vyhlédnutého Ringa.
Kromě toho se Lewis rozhodl pro něco spolehlivějšího než muzika. Budoucí drsňák Bodie chtěl být kadeřníkem. Neučil se v nějakém krámku, ale v nejvyhlášenějším salonu od Londýna na sever. Zákaznice nechávaly klíčky v zapalování, protože kadeřnictví zaměstnávalo mladíka, který s nimi zaparkoval.
Lewis CollinsNarodil se v roce 1946, hrál na baskytaru a kytaru a zpíval, působilo například v kapelách The Eyes and The Georgians a The Mojos. Vystudoval herectví, z jeho rolí byl nejvýraznější Bodie v seriálu Profesionálové. Měl černý pásek v ju-jitsu, dělal karate, věnoval se sportovní střelbě, byl parašutistou, měl licenci na pilotování letadla. V roce 1992 se oženil s učitelkou Michelle Larrettovou, s níž měl tři syny. V roce 2008 mu byla diagnostikována rakovina, jíž o pět let později, 27. listopadu 2013, podlehl. |
Právě v učení se seznámil s Peterem Michaelem McCartneym. Když měli nějaký kšeftík, přivedli si zákaznice do pokoje hochů McCartneyových. A když hrál Paul někde přes noc, Lewis občas přespal v jeho posteli.
Jednoho dne Paul přijel a přivezl s sebou nahrávku písničky. Byla to zkušební verze budoucího hitu She loves you a Paul ji právě dostal z lisovny v Birminghamu. "Stál tam v pantoflích a pouštěl nám to."
Lewis byl také členem několika kapel, občas hráli v liverpoolském Cavern Clubu ve stejný večer jako Beatles. A stejně jako oni odjel hrát s kapelou do Hamburku. "Půl roku a jako bych byl o deset let starší," vzpomínal na to Lewis. "Odjížděl jsem v osmnácti jako zelenáč a panic. A vrátil jsem se jako starý chlap, který vyzkoušel všechno, co život nabízí. Hamburk byl skvělé místo, ale taky měl temné stránky: řízli mě nožem do tváře a musel jsem se rvát, abych se dostal z potíží."
Po návratu dostali doma nabídku skvělé smlouvy a přičichli ke slávě. Luxusní byt, rolls royce se šoférem, nejlepší holky. Ale zlaté časy liverpoolských kapel už mizely, a tak Lewis za rok skončil s dluhem dva tisíce liber, což tehdy byly pořádné peníze.
Pak dělal všechno možné: myl nádobí, zaskakoval v jiných skupinách, roznášel ručníky, prodával dům od domu encyklopedie, myl okna, byl číšníkem a krejčovským pomocníkem v londýnské Saville Row, kde se šijí nejlepší a nejdražší obleky na světě. A také jezdil s náklaďákem. Když jednou zajel do servisu a čekal, až mu spraví topení, lovil v rádiu nějakou dobrou muziku a narazil na rozhlasovou hru. "To bych mohl dělat," řekl si. "To je snadné."
Tak se rozhodl, že bude hercem. "Stejně tak bych si mohl říct, že budu kosmonautem," vzpomínal.
V září 1968 začal studovat herectví. V únoru 1974 dostal první roli v televizi. Ten rok jich získal ještě dalších pět. Jen pro představu, v jedné hrál hráče ping-pongu. Ale šel nahoru, až se stal Bodiem.
Parašutista
Po premiéře Profesionálů 30. prosince 1977 nesklidili Cowley s Bodiem a Doylem zrovna milé kritiky. Ale divákům se líbili a z hlavních hrdinů se brzy staly hvězdy.
Také si to zasloužili. Jednu sérii točili nepřetržitě devět měsíců a skoro všechny kaskadérské výkony hráli sami. Aby byli autentičtí, dostávali hned od první klapky tvrdý vojenský výcvik. Přidělili jim seržanta od SAS, který je učil abecedu speciálních jednotek. Od plížení, maskování, zabíjení holýma rukama přes pudovou střelbu až po proskakování okny. K tomu posilování, běhání, plavání, judo, karate. Hoši toho měli plné zuby.
Collinsovi se to ovšem líbilo. Když měl volno, pořád chodil na střelnici a během natáčení druhé série se tajně přihlásil na víkendový kurz skákání s padákem. Tajně proto, že podle smlouvy měl podobné věci zakázané. Při seskoku si samozřejmě zlomil nohu. Zalhal, že se to stalo při fotbálku.
Británii je třeba chránit. Všemi prostředky, i když budou takzvaní ochránci lidských práv prskat, bylo heslo šéfa Bodieho a Doyla Cowleyho.
V těle zvláštního agenta CI5 se mu zatím zamlouvalo. S Bodiem měl společnou zálibu ve zbraních, bojových sportech a dívkách, a tak byl spokojen s tím, že ho lidé berou víc jako Bodieho než Collinse.
Líbilo se mu i to, že se stal novým sexuálním symbolem. Média po Bodiem a Doylovi šla, skoro každý týden byli někde na obálce nebo v televizi. Občas ho napadlo, že by Bodie nemusel být pro budoucí kariéru dobrý. Herec, který před natáčením začínal rozjíždět slibnou kariéru na jevišti (paradoxně současně s nabídkou hrát v Profesionálech přišla i nabídka, aby se stal členem prestižního divadla) se teď bál, že už bude navždy zaškatulkován.
Současně však posiloval svou "bodieovskou" image. Při natáčení třetí části se připravoval na přijímací test k rezervě výsadkářské jednotky. Když měl volno, běhal dlouhé štreky, chodil se čtyřiceti kily zátěže v batohu. Prošel a v únoru 1980 dostal červený baret. "Je to nejhrdější pocit mého života. Tohle by nepřebil ani Oscar."
No, když si o pár měsíců později chtěl vysloužit i výsadkářská křidýlka, při pátém seskoku si opět zlomil nohu.
Později dělal i zkoušky k SAS. Tvrdil, že se kvalifikoval, ale odmítli ho, protože byla jeho tvář příliš známá a SAS operuje v utajení.
Ale Bodie měl i jiné zájmy a dokonce dokázal využít svou popularitu pro dobrou věc. Napadlo ho to, když měl v nemocnici navštívit desetiletou fanynku, která měla leukémii. Přijel tam, ale dozvěděl se, že v noci umřela.
Muž, který dělal dobro
Maminka dívky mu řekla, že holčička zemřela s jeho fotografií v ruce a předala jí peníze, které si ušetřila, aby mohla zaplatit příspěvek do Bodieho fanklubu.
Collinse napadlo, že přece musí být cesta, jak lidem, jako byla nemocná holčička, pomoci. "Mám v klubu 3 500 fandů a to je obrovská energie."
A tak se klub změnil na Collinsův kruh přátelství. "Hlavní myšlenka byla, že teď už by to nemělo být postaveno na přátelství ke mně, ale na přátelství mezi sebou a k lidem jako takovým. A tak jsme organizovali akce, kde jsme získávali peníze, za něž jsme pořizovali věci pro lidi, kteří je potřebovali. Kupovali jsme potřebné vybavení pro invalidy, brali jsme sirotky na hezké výlety, možnosti byly nekonečné."
V prosinci 1980 prošel s výsadkáři za devět dnů trasu z Londýna do Liverpoolu, což je kolem 400 kilometrů. Cíl: získat peníze, jež by pomohly invalidům začlenit se mezi zdravé. Byla to tehdy obrovská akce a velký sportovní výkon. Ale Collins už brzy přestal být Bodie.
Veřejný akční majetek
Lewis Collins se stejně jako parťák Martin Shaw po čtyřech letech rozhodl neobnovit smlouvu. Začali být unaveni rolí i slávou. A měli obavu, že čím déle zůstanou v kazajce akčních hrdinů, tím hůře budou shánět jiné role.
Collins měl jinou touhu než být akčním hrdinou. "Sním o tom, že bych vlastnil divadelní společnost, zaměstnával nejlepší herce a nabízeli bychom prvotřídní představení." Místo toho začal natáčet film, v němž hrál kapitána SAS.
Dvakrát se o něm také mluvilo jako o herci, který by měl vystřídat Rogera Moorea v roli Jamese Bonda. To by byl vrchol. Možná to nebyl špatný nápad, ale pana Broccoliho, jenž bondovky produkoval, rozhodně neoslovil. "Byl jsem u něj v kanceláři pět minut, ale myslím, že po pár vteřinách bylo hotovo. Zdál jsem se mu příliš agresivní."
V roce 1983 byl Collins vyhlášen nejvíce sexy mužem Británie.
Jeho reakce zní jako epitaf za érou Bodieho. Ve zkratce řekl, že začíná být image sexy macha unavený. Měl pocit, že lidé, kteří mu tuto nálepku dali, chtějí, aby takový byl, a protože to vůbec neodpovídá tomu, jaký je ve skutečnosti, je nervózní ze všeho, co říká a dělá. "Svým způsobem se cítím jako majetek. Jsem jako auto, které se filmová společnost snaží prodat. To znamená, že pořád musím být takový, jakého mě lidé chtějí mít. Pokud se neschovám mezi svými čtyřmi zdmi, jsem pořád jako ve výkladu. Radost ze slávy trvala šest měsíců, potom už to byla práce. Pak se z toho stala nudná práce."
Lidé o něm měli představu, které nemohl uniknout. V 80. letech získával role v béčkových a neúspěšných akčních filmech.
Tak odjel do Ameriky, ale ani tam se nestal někým jiným. Přestal hrát a zkusil produkovat filmy, ale nakonec si vydělával ve firmě obchodující s počítači.
Loni dostal nabídku, aby hrál v historickém filmu o dobytí Anglie Vilémem dobyvatelem. Přijal ji, ale za nějaký čas se jí zřekl. Už byl nemocný.
Znělka seriálu Profesionálové:
