Kutilové byli, jsou a budou. Navzdory tomu, že si všechno můžou koupit, mají radost z toho, co si udělali sami. I když doba jejich největší slávy, kdy doma vyráběli rychlovarné konvice a sekačky na trávu, se už nevrátí. Tedy doufejme.
Říká se jim kutilové. Pro někoho je ten výraz trochu hanlivý. Někdo ho naopak používá, když je vhodné projevit nadšení: Ty jsi tak šikovný, to jsi opravdu udělal sám?
Většina z nás si jako kutila představí muže vyššího věku, jehož zahradu zdobí větrník z plastových lahví, medvěd vyřezaný z pařezu a kůlna plná předmětů, o jejichž důležitosti je přesvědčen pouze on sám. Jinými slovy strejdu, který se zasekl v době, kdy se většina běžných věcí nedala sehnat. Ovšem pozor, to je hodně zjednodušené vnímání fenoménu kutilství. On to totiž opravdu je fenomén, který má mnoho atraktivních podob.
Situace, kdy vnouček pomáhá přidržet něco, do čeho děda vrtá, patří v životě většiny starších pánů k nejkrásnějším prožitkům.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
