Je to velmi osobitý výzkum, jeho autorem je britská ekonomická poradenská firma Frontier Economics a Světová zdravotnická organizace. Cílem studie bylo nejen prověřit dopady kulturního a uměleckého vyžití, ale též je vyjádřit ve finanční hodnotě, změřit jejich přínosy v penězích.
Zjištění výzkumu nemají znevážit kulturní přínosy, které se vzpírají peněžnímu kalkulu. V době, která se řídí především ziskem, však chtějí upozornit i na fakt, že kultura není jen neproduktivní položkou.
Umění jako investice do zdraví
Studie opravdu dovedla položit na stůl konkrétní číslo, které kultura, ať aktivně podstupovaná, nebo „konzumovaná“, dovede ekonomicky vynést. V případě Velké Británie jí přidělila ekonomický přínos v hodnotě osmi miliard liber. Sedm miliard kultura podle studie vyprodukuje zlepšením kvality zdraví a života, tak zřetelným, že tím onu částku dovede ušetřit tamnímu zdravotnickému systému. Další miliardu do celkové částky potom kultura odvede zvýšenou produktivitou, k níž vybízí jak ty, kdo ji tvoří, aktivně, tak ty, kdo se jí účastní jako přihlížející.
Speciálně přitom výzkum chválí kulturní aktivity postavené na představení, tedy například balet, divadlo, muzikály, a především hudbu. Ony umělecké počiny snižují depresi a vnímání bolesti a jsou spojené se zlepšením kvality života, shrnul Matthew Bell z organizace Frontier Economics.
Síla hudby vysvětlena. Mozek některých lidí ji má za základní potřebu |
Spoluautorka výzkumu Daisy Fancourtová ze Světové zdravotnické organizace podle listu The Guardian dodává, že stres a bolest redukují umělecké zážitky skrze stejné neurologické a fyziologické cesty a procesy, které aktivuje i medikace léky. Nejen to, umění dokáže vylepšit kognitivní rozvoj a chránit proti jeho úpadku, dovede redukovat symptomy duševních chorob, snižovat osamělost, která je stále častěji zmiňovaná jako zdravotní riziko.
„Umění napomáhá snižovat zbytečný tlak na zdravotnické služby tím, že ulehčuje lidem zacházet s jejich zdravím proaktivněji, být fyzicky a sociálně činní, tím, že redukuje potřebu hospitalizací v nemocnici a sanatoriích,“ shrnuje Fancourtová.
Přínosy aktivního uměleckého angažmá i vstřebávání umění z pozice návštěvníka, diváka, posluchače výzkum doložil napříč věkovými kategoriemi. Dokázal například vyměřit, že skupina mužů a žen nad pětašedesát let, kteří se účastnili projektu „Muzejní čtvrtky“, spočíval v lekcích kreslení jednou týdně po tři měsíce, uspořila v průměru přes 1 300 liber, v přepočtu 39 tisíc korun. Tak vypadalo peněžní vyjádření počtu návštěv u praktického lékaře, které si svým uměleckým angažmá ušetřili.
Z druhé strany věkového spektra připomněla studie výzkum více než 3 300 mladých mezi osmnácti a osmadvaceti lety. Účast na organizovaných divadelních nebo hudebních aktivitách jejich životům dodala štěstí, hodnotu a smysl.
Obecně kulturní vyžití vyneslo jednotlivcům v průměru tisíc liber ročně, tedy 30 tisíc korun, vypočítala studie.
Závěry studie však nepodtrhují jen to, že umění a kultura jsou investicí jak pro jednotlivce, tak pro zdravotnický systém. Zdůrazňují, s ohledem na rozpočtová škrtání, která míří často právě do sektoru kultury, že obdobné úspory by měly být nahlíženy jako riziko pro veřejné zdraví. S negativními následky jak na jednotlivce, tak na společnost a ekonomiku, dodává Fancourtová.
