Před válkou vyráběl Hans-Joachim Schaede úspěšné pračky pro německé hospodyňky, teď měl s touhle zkušeností zachránit vítězství pro třetí říši.
Tři čtvrtě roku předtím, než na Londýn začaly z nebe pršet první Hitlerovy zázračné zbraně V-1, dostal rozkaz, že musí vymyslet zázračnou zbraň pro německé pěšáky.
Zatímco V-1 byla první střelou s plochou dráhu letu a její dvanáctitunová následovnice V-2 dokonce první kosmickou raketou, tuto zázračnou zbraň si měli vojáci nosit na opasku.
Schaede toho v uniformě zažil hodně, za první světové války byl pozorovatelem z balonu a jednou z něj muset vyskočit s padákem, horkou novinkou té doby, ale toto už bylo moc.
Jeho úkol zněl vymyslet pušku, co bude střílet za roh.
Do té doby museli vystrčit z poklopu vlastní hlavu a tělo a střílet sami, což obvykle znamenalo, že brzy dolů spadla mrtvola.




















