Britský list The Daily Telegraph na své stránky vpustil křížovky jen zdráhavě a neochotně. Ano, celá londýnská redakce dlouho věděla, že ona amerikánská hříčka se zatajenými slovy přináší například zámořskému deníku The Times nemalou čtenářskou popularitu. Nikdo však nejevil velký zájem se novoty chopit.
Připomeňte si normandskou operaci na fotografiích |
Nakonec typicky britský redakční konzervatismus ustoupil a vzal křížovky na milost. Pokusy o jejich tvorbu vlastními silami však dopadly neobratně, s úlevou tak novináři jejich vymýšlení postoupili externímu zájemci.
Byl jím Leonard Sidney Dawe. A muž podepisující se zkratkou LSD se stal skutečným démonem tajenek. Jeho doménou nebyly ani tak encyklopedické znalosti a krkolomné obraty anglického jazyka, jak tomu bylo u jeho předchůdců Val Gilberta a Melville Jonese, ale spíše práce s černými poli a skutečně napínavá hra se slovy.
Od 30. června roku 1925 do prosince 1961, kdy odešel do důchodu, vytvořil křížovek skoro šest tisíc. Po celou dobu pracoval jako učitel, později řídící učitel, v soukromé škole Strand, která byla během bombardovacího blitzu přesunuta na venkov, do Effinghamu v panství Surrey. A právě tam zažil Dawe svou velkou krizi. Nikoli tvůrčí.
Francouzský přístav na šest: armáda tají, noviny ukazují prstem
Když odeslal 17. srpna roku 1942 do redakce další křížovku, byl v tom kus rutiny. Počínal si tak přece už posledních sedmnáct let. Neměl přitom nejmenší zdání, že britsko-kanadský vojenský sbor právě onou dobou dokončoval poslední přípravy k nájezdu na francouzský přístav v Dieppe. A ten o dva dny později skončil naprostým krachem. Zabito, zraněno nebo zajato při něm bylo celkem 3 623 spojeneckých vojáků.
Debakl měl být kvůli zachování morálky samozřejmě udržen v naprostém utajení. Proto lorda Tweedsmuira, člena britské zpravodajské jednotky přidělené ke kanadské armádě, krajně znepokojilo, že den před vyloděním se slovo Dieppe objevilo v křížovce v listu The Daily Telegraph.
A rozvědčík měl jasno. Že se v tak exponovanou dobu, těsně před utajovanou akcí objevil v křížovce celonárodního deníku „francouzský přístav na šest písmen“, se prostě nedalo považovat za náhodu. A tím začaly problémy nebohého křížovkáře.
Velmi aktivně se o něj začala zajímat civilní rozvědka MI5. A vyptávání jejích agentů stálo učitele, který si rád hrál se slovy, málem zaměstnání. Protože o úniku informací, kolaboraci s nacisty a zřejmé konspiraci hovořili vyšetřovatelé, kteří se na něj vyptávali, dost nepokrytě. Nakonec přišel pan Dawe jen o členství v místním golfovém klubu. Přísné vyšetřování ho nakonec viny zprostilo a vše se ukázalo být tím, čím ve skutečnosti bylo. „Podivuhodnou náhodou“.
Daweův problém byl, že to nebyla poslední náhoda.
Jedno krycí jméno za druhým
Když se Dawe znovu pustil do přípravy dalších křížovek, které The Daily Telegraph nabízely čtenářstvu, měl dlouho klid. V roce 1944 však vzal zasvé. Mohla za to šestice křížovek, kvůli nimž se v ústředí MI5, ale též celém spojeneckém štábu rozezněl alarm. Doslova. Evidentní únik informací byl totiž tak rozsáhlý, že si v zásadě vyžadoval okamžité ukončení příprav na Den D, chystané vylodění v Normandii. Minimálně proto, aby se neopakovala vojenská katastrofa z Dieppe. Jak to?
Křížovky, které připravil Dawe, totiž obsahovaly mezi hledanými slovy gold (zlato), sword (meč) a Juno (římská bohyně). A zatímco první dvě slova byla spojeneckým kódovým označením normandských pláží, kde se chystali vylodit Britové, označovalo třetí místo pro vylodění Kanaďanů.
A že to nemohla být náhoda, dosvědčila následující křížovka, v níž se Dawe ptal na název státu Utah. A to byl jako z udělání krycí název pláže, kde se měla vylodit americká 4. pěchotní divize. A tím to nekončilo. O dvacet dní později se Dawe ptal na „rudého indiána na Missouri“. Odpovědí bylo slovo Omaha, a to byl krycí název další destinace vylodění.
O pět dní později, 30. května, padlo v tajence slovo Overlord, které bylo krycím názvem celého Dne D. A hned další ráno pak britští rozvědčíci, kteří už s netajenou obavou luštili jednu křížovku za druhou, narazili v zadání na „keř, který je základem šlechtitelské revoluce“. Morušovník neboli Mulberry však byl též krycí název pro umělé plovoucí přístavy, které si spojenecké síly hodlaly dovézt na francouzské pobřeží a využívat je přinejmenším do doby, než vybojují pevninský přístav.
Pokud se až dosud Dawe pohyboval na hraně uvěřitelné náhody a vojenského tajemství, teď tuto hranici definitivně překročil. A opravdu si nepomohl, když prvního června, pět dní před vyloděním, položil luštitelům křížovky hádanku po tom, kdo „drží v ruce stejný předmět jako Britannia“. A trojzubec třímá, stejně jako ženská personifikace britských ostrovů, v ruce Neptun. A ano, Operace Neptun bylo další kódové označení pro zahájení námořní fáze invaze do Evropy.
Vlastizrada na krku. Opět
Studentům školy Strand se proto hned následujícího dopoledne naskytl nevšední pohled. „Koukali jsme a nevěřili vlastním očím. Ve chvilce ho sbalili a odjeli s ním pryč. Byla to pro nás úplná záhada, protože nám rozhodně nepřipadal jako zrádce,“ popisuje vzpomínku na to, jak před školou zastavilo několik aut s ostrými hochy, Tom Weston, jeden z tehdejších žáků.
Když se po pár dnech Dawe vrátil zpátky, byla na něm znát únava. Nikomu však nic nevysvětloval, nesměl. Agenti MI5 si kvůli jeho křížovkám pozvali na kobereček i půlku redakce The Daily Telegraph.
Na incident zavzpomíná až v roce 19958: „Protřepali mě a obrátili naruby. Vyptávali se mě, kde jsem získal zpravodajské materiály námořnictva a kdo je mojí spojkou. Vůbec jsem nevěděl, o čem mluví. Pak jsme všichni jeli do Bury St. Edmunds, kde bydlel můj kolega Melville Jones. Tomu prohledali byt a také se ho vyptávali. Nu, a po pár dnech se prostě rozhodli, že nás nakonec nezastřelí.“
Operace Overlord nakonec proběhla v plném rozsahu, na vybraných plážích, křížovkám navzdory. Nejpravděpodobnější vysvětlení záhady o tom, jak se takové množství „tajných“ termínů dostalo do tisku, je bizarní a armádu nemohlo potěšit.
Za únikem stojí studenti a upovídaní vojáci
„Dawe v tom byl naprosto nevinně,“ připustil skoro čtyřicet let po válce bývalý student Strandu Ronald French. Křížovkářský génius totiž při tvorbě křížovek studenty pro povzbuzení mysli žádal o vymýšlení slov do jednotlivých políček. A jak přiznával French, slovník mladých chlapců se během válečných let dost proměnil. „Byl to samý strážce, Polák, letadlo, odzbrojit, špion,“ vzpomínal na frekventovaná slova.
Navíc se hned v sousedství školy v Effinghamu nacházela posádka americko-kanadských vojáků. „Ti chlapi byli evidentně dost opuštění,“ říkal French. „Řada z nich měla své děti za oceánem, a tak si nás vlastně adoptovali. Měli čokoládu a chtěli si povídat. Pro nás to bylo velké dobrodružství, mohli jsme třeba venčit plukovníkovi psa, a ten nás pak nechal se například projet tankem.“
A protože nudící se posádka si před chlapci s bezpečností a ostražitou mlčenlivostí hlavu rozhodně nelámala, nebylo prý vůbec výjimečné zaslechnout řeči o připravované invazi a krycí názvy.
„Všichni jsme přece věděli, že k invazi jednou dojde. Všichni jsme věděli, a byly nás desítky, že se tomu bude říkat Operace Overlord a že Utah nebo Omaha jsou pláže, kde proběhne vylodění. Nevěděli jsme jen kde a kdy. A někoho z nás nejspíš napadlo ta slova zařadit řediteli do tajenky,“ líčí. A zdá se to být správným rozřešením Dawesovy tajenky, která ho málem stála existenci.
