Vrávorali noční ulicí a hlasitě se smáli. „Kam tak spěcháš?“ zeptal se Jindřich Marie, která nervózně přešlapovala na chodníku, na kterém ležel poprašek čerstvého sněhu. „Vstávám brzy ráno do práce!“ odsekla mu. „To už nemá ani cenu jít spát,“ zažertoval druhý muž z pětičlenné skupinky a jazyk se mu přitom pletl. „Na vaše fórky nemám náladu, je už skoro půl třetí!“ odvětila Marie a přidala do kroku. „Tak ségra, počkej na nás!“ zavolala na ni Eva. Marie se ani neohlédla. Jen mávla rukou a zmizela za rohem královéhradecké ulice 9. května. To ji kamarádi viděli naposledy.
Tento článek je součástí exkluzivního obsahu 
První měsíc za 1 Kč, následně za 39 Kč měsíčně. Členství je možné kdykoliv zrušit a je bez závazků.
