Bylo krátce před půlnocí a proti dozorčímu útvaru Obvodního oddělení Veřejné bezpečnosti Prahy 6 seděl vyděšený hubený mladík v košili a sáčku. „Někdo mi večer zabil mámu,“ oznámil a díval se kradmo do rohu místnosti. Líčil, jak se vrátil z kina a ucítil kouř. Pach vycházel z ložnice. Otevřel dveře a spatřil, jak peřina, pod kterou nehybně ležela jeho matka, hoří. Běžel do koupelny a postel polil kýblem vody. Až teprve potom si všiml, že polštář, zdi i noční stolek jsou celé od krve.
Příbuzní se jednomyslně shodli na tom, že byla závistivá, škodolibá a také mstivá. Dělalo jí prý velmi dobře, když mohla jiným způsobit nesnáze.
