 |
Bylo třináctého července 1979 a na trávník před domem jednoho domu na sídlišti v Nových Zámcích dopadla žena. Její nahé tělo bylo poseté krvavými šrámy a modřinami. Ten, kdo zvedl oči vzhůru, mohl spatřit v sedmém patře chlapa, jak se opírá o zábradlí balkonu, hledí dolů, pak si odplivne a zmizí.
Žena navzdory dvacetimetrové výšce pád přežila a pachatele, Tomáše Stražáka, zatkla Bezpečnost. Nebyl pro ně neznámou personou, už byl trestaný za násilné činy – rvačky, znásilnění i za pokusy o ně. Navíc byl od dětství v péči psychiatrů právě pro svou agresivní a výbušnou povahu. Tohoto faktu uměl Stražák u soudů velmi dobře využít, jelikož tvrdil, že trpí duševními chorobami, a tak své jednání jen stěží ovládá. Odcházel pak s nízkými tresty.
Její intimní partie obepínal jakýsi pás, do kterého pouštěl elektrický proud. Byl to jeho vynález.
