 |
Okolnosti únosu nemluvněte byly typické pro tehdejší socialistickou éru: obchody nebyly velké, mívaly i užší dveře, a tak maminky nechávaly kočárky před krámem; a nebylo výjimkou, že jich tam stála celá řada.
Kočár před obchodem s obuví Svit tehdy v pátek 23. října nechala stát i mladá paní K., zlákaná vidinou módních střevíců. Že neměli její číslo, bylo nakonec úplně podružné. Když totiž asi po pěti minutách vyšla z prodejny, obestoupila ji hrůza: kočárek i se synkem byl fuč! Začala křičet, kdosi zavolal policejní hlídku... Kriminálka rozjela vyšetřování, ale dlouho, předlouho jen „šlapala vodu“ – po Jindříškovi jako by se slehla zem. Netřeba dodávat, že z toho byli mladí manželé K. úplně na dně.
Jisté bylo, že se Čepičář dovede pohybovat mezi lidmi. Všechny tři únosy se staly mezi třetí a sedmou odpolední, což patrně souviselo s jeho zaměstnáním.
