Ten činžovní dům ve Slaném zel na začátku dubna 1991 již pár týdnů prázdnotou. Byl zchátralý jako řada jiných domů na třídě směřující k vlakovému nádraží. Proto se „otcové města“ rozhodli zdejší domy opravit a nájemníky vystěhovat do náhradního bydlení. Všichni byli informováni a přesídleni, až na jednoho, který všechny obsílky a návštěvy ignoroval.
Byl jím pětadvacetiletý podnikatel (někdo by to slovo dal do ironických uvozovek) Petr V. Nikdo nevěděl, kde vlastně je. Někdo tvrdil, že ho viděl v Beřovicích severně od Slaného na burze se vším možným, jiný prohlašoval, že odletěl do USA, o čemž Petr V. nejednou slovně blouznil.
Stěžoval si, že je šufťák a okrádá ho. Jarda, který si rád hrál na drsňáka, navrhl, že ho přepadnou a okradou. Když je ten podnikatel, bude mít doma
dost peněz!




















