Kyselina sorbová. I ta byla mezi sedmnácti konzervanty, které studie prověřovaly.
Obě práce francouzského výzkumného týmu nutriční epidemiologie Cress-EREN přitom těžily z úctyhodného vzorku. Měly k dispozici data více než stovky tisíc lidí, hlásili svou konzumaci potravin po čtyřiadvacet hodin denně, projekt sledoval jejich data po několik let, uvádí server Le Monde. Autorský kolektiv měl k ruce data od roku 2009 do roku 2023.
Studie zajímalo, zda látky, které prodlužují trvanlivost, chrání potraviny před mikroby a oxidací, nemají vztah s rakovinou a cukrovkou druhého typu. Předmět jejich zájmu je zásadní, s ohledem na to, jak všudypřítomné konzervační látky jsou. Práce se zajímaly o obecné dopady konzervantů, individuálně poté prověřovaly sedmnáct z nich. Nepřináší pozitivní zprávu.
Vyšší riziko cukrovky
První práce, vyšla v magazínu Nature Communications, se zajímala o vztah mezi konzervačními látkami a cukrovkou druhého typu. Zjistila, že jejich zvýšený příjem souvisí s výskytem cukrovky druhého typu zvýšeným o 47 procent. V případě antioxidačních konzervantů to bylo o 49 procent, u ne-antioxidačnních o 40 procent.
„Je to první studie na světě, která propojení mezi konzervanty a cukrovkou druhého typu zkoumá,“ cituje list The Guardian koordinátorku studie Mathilde Touvierovou. Účastníky a účastnice sledovala v průměru po osm let. S vyšším výskytem cukrovky druhého typu souvisí například sorban draselný, kyselina sorbová, dusitan sodný, askorban sodný, extrakt s vysokým obsahem tokoferolů. Z celkem sedmnácti prověřovaných konzervačních látek souviselo s vyšším výskytem cukrovky druhého typu dvanáct.
Výzkum byl pouze observační, neprokazoval příčinnou souvislost. Jeho autorský kolektiv však podotýká, že odpovídá experimentálním datům, která u některých zkoumaných látek dokládají nežádoucí metabolické efekty. Zjištění by proto měla vést k přehodnocení bezpečnostních doporučení, varuje studie.
Druhá práce francouzského týmu poté prověřovala konzervanty a výskyt rakoviny.
