zavřít
1 / 38
náhledy
Solidní badatelská instituce, mapující historii medicíny anebo spíš panoptikum, plné zrůdiček naložených v lahvích s konzervačními roztoky? V případě Müterova muzea ve Filadelfii platí obojí. Záleží jen, jaké části jeho minulosti dáte přednost. Přídechu nechutné senzace se totiž zbavuje těžko.
Autor: Jim R Rogers, Creative Commons
Hlavy v láku, nádory na talíři? Vznik toho údajně nejdrastičtějšího muzea, v Pensylvánii a dost možná i na světě, je neodlučně spjat s postavou doktora Thomase Denta Müttera. Univerzitního profesora, kterému na srdci leželo blaho americké i světové medicíny.
Autor: Mütter Museum of Philadelphia
Když v prosinci 1858 oficiálně zpřístupnil svůj dosavadní sbírkový fond, a vybídl k dodání dalších exponátů své kolegy v oboru, dělal to prý jen proto, aby podpořil vzdělávání lékařských odborníků, studentů medicíny a sezvaných ctěných členů učené akademie.
Autor: Profimedia.cz
Už od té doby muzeum přitom nespravuje filadelfská univerzita ani žádná jiná vzdělávací instituce, ale slovutná „College of Physicians of Philadelphia“. Co to je? Nejstarší soukromá lékařská společnost ve Spojených státech, která se zasvětila pokroku ve vědě a medicíně.
Autor: Profimedia.cz
Klíčové slovo při hodnocení oné College of Physicians of Philadelphia je ono „soukromá“. Znamená to, že nepodléhá jiné kontrole, než svému představenstvu. A vypovídá to, že o povaze toho, co do sbírek vlastně zařadit, po dlouhá léta rozhodovali jen její mírně podivínští kurátoři.
Autor: Smallbones, Creative Commons
Prvotní exponáty Mütterova muzea se nesly v duchu anatomických a patologických vzorků, voskových modelů a sesbíraného starožitného lékařského vybavení. S postupem času se ve sbírkovém fondu začaly hromadit věci, které lze jen obtížně nezařadit do kategorie „Třeba by se to jednou mohlo hodit“.
Autor: istolethetv, Creative Commons
Cílem kurátorů Mütterova muzea bylo hlavně to, aby se sbírkový fond utěšeně rozrůstal. A představenstvo ctěné College of Physicians of Philadelphia se nikdy příliš nestaralo o to, za jaké exponáty se vlastně peníze vynakládají.
Autor: istolethetv, Creative Commons
Jinými slovy, členové odborného kolegia a nejrůznější ochotní přispěvatelé skupovali jednotlivé exponáty během svých služebních cest po světě, a každý takový nákup a veškeré výdaje spojené s jeho akvizicí jim byly vždy proplaceny.
Autor: Molly Lewis, Creative Commons
Jak plyne z listinných záznamů, výbor Mütterova muzea prý utrácel peníze doktora Müttera podobně, jako námořníci během dovolené na pevnině. Chaotická podoba zakoupených předmětů a celková nekonzistence sestřádaných artefaktů to vystihuje docela dobře.
Autor: Profimedia.cz
Balzamovací náčiní, které s medicínou ani příliš nesouvisí, se tu v jedné vitríně setkává s „mumií“ tak obézní ženy, že její tělo kvůli podkožnímu tuku pokryla vrstva vysráženého mýdla.
Autor: Mütter Museum of Philadelphia
Genitální bradavice, upravené jako náramek, tu „leží“ vedle vzorků vypreparovaných plen mozkových.
Autor: Mütter Museum of Philadelphia
Je-libo speciální sadu nástrojů pro frontální lobotomii? Tyhle se předávaly v jedné nejmenované lékařské rodině z generace na generaci. Přesněji řečeno, po tři generace. Tak dlouho byl tento zákrok „v trendu“.
Autor: Mütter Museum of Philadelphia
Což takhle zařadit sem výstavku předmětů, které omylem vdechli nebo jinak pozřeli pacienti? Samozřejmě. Dnes čítá 2 374 exponátů, a za padesát let své praxe je z tělesných dutin vylovil filadelfský praktický lékař Chevalier Jackson.
Autor: Mütter Museum of Philadelphia
Nechybí ani panenka – velikostí odpovídající malému dítěti – na níž lékař Chevalier Jackson názorně vysvětloval studentům, jak se z malého dítěte nejrůznější zapadlé předměty „loví“.
Autor: Mütter Museum of Philadelphia
Tento sádrový odlitek byl vyroben z těl siamských dvojčat Changa a Enga Bunkerových po jejich pitvě v roce 1874. Eng je vlevo a Chang, který zemřel jako první – pravděpodobně na mozkovou sraženinu – je vpravo. Za života stáli obvykle vedle sebe, s rukou přes rameno.
Autor: Mütter Museum of Philadelphia
Zda je to spíš epiteliální karcinom, anebo spíš verukózní karcinom? Na tom nesešlo. Podstatné bylo, že šlo o nádor vypreparovaný z ústní dutiny prezidenta Grovera Clevelanda. A ten ve sbírce pochopitelně chybět nesměl. A co řezy z mozku Alberta Einsteina? Zajisté! Bereme též a neptáme se na cenu.
Autor: Profimedia.cz
Komičnost výběru exponátů postihuje to, že část vzorků ani nenáleží do humánní medicíny a lidské patologie. Vystavena tu byla kolekce trichobezoárů. Kamenů, které se utváří v zažívacím traktu zvířat z nestrávených chlupů.
Autor: Mütter Museum of Philadelphia
Jeden z nejslavnějších exponátů Mütterova muzea, voskový model jisté Madame Dimanche, ženy z Paříže s kožním výrůstkem, připomínajícím roh.
Autor: Profimedia.cz
Za koho asi dýchaly tyto umělé plíce? Hodí se asi zmínit, že Československo v roce 1960 jako první země na světě dětskou obrnu, která ochrnutí plic způsobovala, vymýtilo na celonárodní úrovni. Díky očkování.
Autor: Mütter Museum of Philadelphia
Kolekce zahrnuje „Léčebné tinktury a hojivé masti let minulých“. Nechybí radioaktivní vodičky, pochybné vše-léčící oleje zakoupené u šejdířů, flakónky se sirupem značky Heroin a spousty tišícího Laudana. Je to pestré, jen trochu příliš neusazené.
Autor: Mütter Museum of Philadelphia
Součástí sbírkového fondu je i tzv. Hyrtlova kolekce. Jde o 139 lidských lebek, na nichž anatomista Josef Hyrtl dlouze bádal, aby vyvrátil veškerou pravost pavědy frenologie. Do sbírky byly zařazeny v roce 1871, frenologie bohužel „vyšla z módy“ o dost později.
Autor: Molly Lewis, Creative Commons
Během epidemie cholery v roce 1849 členové College of Physicians of Philadelphia odebírali a uchovávali vzorky střev pacientů nakažených cholerou. V roce 2013 byl na základě těchto vzorků určen a přesně identifikován kmen nákazy.
Autor: Mütter Museum of Philadelphia
Nechybí tu kostra Harryho Raymonda Eastlacka, který se stal předmětem tzv. fibrodysplasia ossificans progressiva, tedy pokročilé kostnatějící dysplazie. Právě jeho tělo přispělo k tomu, že se neobvyklá nemoc dostala do odborných knih.
Autor: Joh-co, Creative Commons
Vzorků kosterních, osteologických, tu vedou v patrnosti více než tři tisícovky. Včetně celých koster. Najdete i kostru Obra, muže měřícího 229 centimetrů na výšku. Stojí vedle Trpaslíka, který vyrostl 107 centimetrů.
Autor: Mütter Museum of Philadelphia
Nechybí tu mužské lebya tak rozežrané terciární syfilidou, že vypadají, jako by je někdo rozdrtil kamenem. Uvidíte nafouklý vaječník větší než fotbalový míč a páteře a kosti nohou tak zkroucené křivicí, že je bolestivé jenom na pohled.
Autor: istolethetv, Creative Commons
Vedle takových rarit se ale bohužel nachází i nejrůznější hříčky preparátorů a vtípky taxidermů. Počítají se k nim vypreparované kostry srostlých dvojčat, nejrůznějších tělních výrůstků a dalších podivností, které do anatomických atlasů člověka nepatří.
Autor: Mütter Museum of Philadelphia
Tisíce vzorků je takzvaně „mokrých“, naložených v konzervačních roztocích. Patří k nim deformovaná játra a srdce, ale i sbírka potetovaných kůží. Nechybí ani hrudní tkáně, odebraný z Johna Wilkese Bootha, vraha prezidenta Abrahama Lincolna.
Autor: Profimedia.cz
Předchozí kurátoři Mütterova muzea se pokoušeli tomu všemu dát jakýsi řád a vytvořit tematická propojení. Ovšem výstavy s názvy jako Zlomená těla, Trpící duchové nebo Zranění, smrt a uzdravení v občanské válce k serióznosti zrovna nepřispívali.
Autor: Profimedia.cz
Vyloženě extravagantní (nebo spíš notně morbidní) byla výstava s názvem Grimmova anatomie: Magie a medicína, která se zabývala znepokojivou stránkou ikonických německých pohádek. Příběh Popelky tu byl interpretován skrze vzorky tkáňových kultur.
Autor: Profimedia.cz
Podtrženo a sečteno, těch vzorků se tu za léta nastřádalo přes 37 000, přičemž devět desetin z nich se vlastně nikdy nestalo vystaveným exponátem. Byly skladovány vlastně jen proto, aby byly skladovány. Jejich kuriózní povaha z nich učinila ideální předmět do sbírek Mütterova muzea.
Autor: Profimedia.cz
Dohromady nikomu to nevadilo až do 70. let minulého století, kdy bylo Mütterovo muzeum slavně zpřístupněno veřejnosti. Ne že by nemělo návštěvníkům co nabídnout. Ale coby veřejná instituce už bylo třeba, aby kolekce koncipovala a prezentovala trochu jiným způsobem.
Autor: Molly Lewis, Creative Commons
S tím solidním pojetím se ovšem Mütterovo muzeum těžce potýkalo. V paměti návštěvníků bylo vedeno jako skládka kuriozit, podívaná pro hodně otrlé diváky. A bylo těžké tuto reputaci jarmareční senzace nějak vhodně proměnit.
Autor: Mütter Museum of Philadelphia
Přitom právě ta senzační povaha „děsivé kolekce medicínských kuriozit“ stála za tím, že do Mütterova muzea mířilo okolo 120 000 návštěvníků ročně. Bylo to jedno z nejnavštěvovanějších muzeí v celé Filadelfii.
Autor: Profimedia.cz
Do popularity této instituce velmi silně zasáhla nová výkonná ředitelka, Kate Quinnová. Do funkce byla jmenována v září 2022, a okamžitě zahájila „čistku“ ve sbírkovém fondu. Vadil jí velmi nízký etický standard sbírek, dobové zmínky s podtextem rasismu a nedostatečná pokrokovost muzea.
Autor: Profimedia.cz
V průběhu devíti měsíců podepsala ředitelka všem třinácti zaměstnancům muzea výpověď, a nechala zlikvidovat řadu exponátů „pochybného významu“. Za oba tyto činy se dočkala nemalé kritiky. Často přímo od dárců, nebo potomků někdejších dárců.
Autor: Mütter Museum of Philadelphia
Odvolání ředitelky Quinnové, k němuž došlo letos v dubnu, bylo prý přijato nejen ve Filadelfii s velkou úlevou. Vedením sbírek a muzea byly nyní pověřeny Erin McLearyová a Sara Rayová, přičemž obě se profilují v oboru historie vědy s důrazem na medicínu.
Autor: Mütter Museum of Philadelphia
Mütterovo muzeum se tak navrátilo k tomu, že prezentuje sestřádané vzorky víc autenticky, bez nějakého politicky korektního přikrášlení. Ale přeci jen s větším citem, a důrazem na předávání informací veřejnosti.
Autor: Profimedia.cz
Panoptikum, plné zrůdiček naložených v lahvích s konzervačními roztoky? Ty tu pochopitelně najdete v hojném zastoupení též. Ale souběžně s nimi už Mütterovo muzeum, jako solidní badatelská instituce, mapuje a předává dál historii medicíny. Která dřív prostě byla víc drastická, a občas senzační.
Autor: Profimedia.cz
