Extrémní gastronomie: Králík ze střechy. Kočky jsme jedli ještě nedávno

aktualizováno 
Je pro nás nepředstavitelná, má nádech krutosti, v mnoha zemích není navíc legální. Přesto není konzumace koček věcí nejdávnější, barbarské minulosti.

Kočku známe jako parťáka v kuchyni, který čeká na své sousto. V jiných zemích nebo v jiných dobách se do kuchyně dostávala z mnohem neradostnějších důvodů. | foto: Profimedia.cz

Ve Velké Británii se konzumace koček historicky omezovala jen na výjimečné události. Upéct kočku bylo dobrým zvykem jako první jídlo v novém domě. Prý to přinášelo štěstí. Vyvařený tuk koček se tu kromě toho podobně jako v Dánsku nebo Polsku používal v lidové medicíně. Francouzi prý raději přenechávali kočičí maso městské chudině, ale sousední Španělé už zdaleka tak vybíraví nebyli.

Fotogalerie

Kočičí hlavy nejezte, zbláznili byste se

V kuchařském almanachu Libro de Cozina z roku 1529 uvádí Ruperto de Nola hezkou řádku kočičích receptů. „Vezmi plnou kočku a podřež jí hrdlo, hlavu od mrtvého těla odděl a zahoď. Pokud ji budeš jíst, ztratíš smysly i soudnost. Vyčisti dobře maso od srsti, zvenčí i zevnitř. Zabal jej pak do bílého plátna a na den a noc zakopej do země. Pak peč na oleji a česneku nad ohněm,“ radila kuchařka. Trochu z toho mrazí a recept připomíná spíš čarodějný obřad. Zakopání masa pod zem však mělo velmi praktický účel. Umožnilo totiž tuhému masu kočkovité šelmy zkřehnout.

Na chuť kočičího masa nezapomněli ani Baskové, byť poslední recept na jeho úpravu vyšel před třiceti lety. Autor kuchařky José Castillo zaznamenal postup následovně: „Stáhnout, vyvrhnout. A zavěsit na noc do čerstvého povětří. Následující den nasekat na kusy do hrnce a promíchat s česnekem, solí, tymiánem, červeným vínem a trochou oleje a octa. Nechat odležet, další den pak pomalu vařit, než maso změkne. 

Králíci s krátkýma ušima

V Itálii to řešili podobně. Očištěné kočičí maso ponořili na dva až tři dny do vody a zatížili ho kamenem. Po této lázni už byla kočičina příjemně měkká a jemná. Ostatně, Vicenzané byli obyvateli ostatních italských měst posměšně nazýváni jako „mangiagatti“, kočkožrouti. Konzumace koček tam byla široce rozšířená ještě v roce 1904 a kočičí maso tu bylo dokonce nedílnou součástí štědrovečerní hostiny. Dnes už to však Italové slyší jen 

Extrémní gastronomie

neradi.

Proto jim v roce 2010 hnula žlučí upřímnost kuchaře Beppe Bigazziho, který v populárním kulinářském pořadu La Prova del Cuco nostalgicky zavzpomínal na kuchařské umění své babičky. „Jistěže vařila kočky. Byl to přece zvyk po celé zemi. V Parmě se jim říkalo střešní králíci, v Ligurii králíci s krátkýma ušima a v Piementu zase králíci, kteří dělají mňau. Dnes je doba jiná, ale tehdy to tak bylo. Opravdové králíky jste mohli prodat, kočky jste mohli sníst doma,“ doznal. Stálo ho to kariéru.

Na uzavřených domáckých hostinách v toskánském údolí řeky Arno prý můžete s trochou štěstí na „kočku na králičí způsob“ narazit ještě dnes. Většinou jako „casserole“, tedy kombinaci masa a kořenové zeleniny v jednom hrnci. V restauraci ji však na jídelním lístku nečekejte, oficiálně je tu tento pokrm nelegální. Poslední medializovaný případ stál kuchaře dvanáct měsíců vězení. Pro své přátele připravoval kočky, které si vybíral v místním útulku.

Švýcarsko: je-li vaše, můžete

Kočičí maso se v evropských hrncích či troubách objevovalo během nouze za druhé světové války, ve Švýcarsku je však jeho konzumace legální i dnes, pokud jste majitelem zvířete.

V podezření jsou hlavně farmáři v z okolí Appenzell měst St. Gallen. „Není na tom nic divného, maso je prostě maso,“ prozradil v roce 2013 jeden z místních obyvatel v rozhovoru v DailyTimes. Upozornil i na to, že spíše než kočky, které jsou spíše slavnostní záležitostí, tu jedí raději psi. „Zvláště stavební dělníci, zedníci, jsou tím vyhlášení,“ dodal.

Ideálně se tam kočka připravuje na způsob „mostbröckli“, místní řeznické speciality. Je to vyčištěný, uzený a usušený kus soleného masa, který se podává nakrájený na tenké plátky.

Ochutnali byste kočičí maso, bylo-li by to v dané zemi legální?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 2. prosince 2018. Anketa je uzavřena.

Ano 939
Ne 656
Autoři:

KVÍZ: Jak dobře znáte pokrmy extrémní gastronomie?

Pavouka a podobnou havěť byste nikdy nevzali do úst? Gastronomie však zná i...

Některé vynikají velmi nestandardními ingrediencemi, jiné jsou výzvou pro specifickou přípravu....

Extrémní gastronomie: Hrajete si rádi s jídlem? Zkuste brunejský ambuyat

Ambuyat (ve větší míse vlevo) je vlastně takový výživný dopravník chuti.

VIDEO Je to pokrm, který bude chutnat tak, jak chcete. Sám o sobě je totiž ambuyat chuťově neutrální,...

Extrémní gastronomie: nejdražší mořské okurky přijdou na 3 500 dolarů

Mořská okurka Apostichopus japonicus láká nejvíc.

Nevalná chuť, bizarní vzhled a ještě k tomu připočtěte fakt, že dýchají svým konečníkem. Přesto...

Extrémní gastronomie: seznamte se s temnou stránkou italské kuchyně

Takhle vypadají střívka samotná, říká se jim pajata arrosto. Servírují-li se se...

Chybí mu lehkost i kouzlo důmyslnosti středomořské gastronomie. Obyvatelům země navíc připomíná...

Extrémní gastronomie: když sklípkan nad ohněm pískne, může se jíst

Ve Venezuele se s pavouky setkáte i ve vybrané gastronomii.

Jen pohled na kradmý pohyb čtyř párů ochlupených složených končetin v nás vyvolává mrazení, osm...

Extrémní gastronomie: příprava mršin ze silnic je totální recyklace

To je mi úlovek! Alison Brierleyová patří mezi průkopnice pojídání sražených...

Konzumovat mršiny sesbírané podél silnic se v Česku nesmí. Ale zbytek světa to tak nevidí. V...

Extrémní gastronomie: Králík ze střechy. Kočky jsme jedli ještě nedávno

Kočku známe jako parťáka v kuchyni, který čeká na své sousto. V jiných zemích...

Je pro nás nepředstavitelná, má nádech krutosti, v mnoha zemích není navíc legální. Přesto není...

Nejčtenější

Jsem hravá a výstřední, přátelská a nekonfliktní, říká MOgirl Loo

Den zlepší i pouhý úsměv, říká Mogirl Loo.

Jejím dětským snem bylo prý užívat si život a mít kolem sebe přátele. „Zatím mi to jde,“ usmívá se MOgirl Loo.

Mával jsem mačetou a uvěřil na vúdú, říká český dědic trůnu v Nigérii

Vymoci si v Nigérii postavení a reputaci nebylo snadné ani pro královského...

Tátou kluka z Bruntálu byl nigerijský král. Poprvé se viděli, když bylo Obonetu Ubamovi 15 let. Po otcově smrti se...

Chceme víc sexu, říkají muži i ženy. Milostný život je přitom na ústupu

Toužíme po něm, ale schází nám. Podle výzkumů nás moderní život připravuje o...

Užíváme si méně sexu. A schází nám. Přes padesát procent žen a více než šedesát procent mužů by ho rádo mělo častěji,...

OBRAZEM: Tady všude jsem byla mrtvola. Britka fotí anti-selfie

Byl, byla jsem tady, říkají módní selfie. I tady jsem jakoby umírala, říkají...

Byl, byla jsem tady, říkají módní selfie. I tady jsem jakoby umírala, říkají anti-selfie britské umělkyně Stephanie...

Univerzita pro prostitutky i klauny. Bizarní školy lákají zástupy studentů

Kvalifikace se vyplatí pro práci prostitutek i klaunů, první vzdělává škola ve...

Bizarní, ale prosperující. Studovat můžete na klauny, vzdělávat se lze také v oboru prodejné lásky i v umění přípravy...

Další z rubriky

VIDEO: Má smysl třídit i plechovky? Toto se s nimi děje

Reportér Matěj Smlsal si zkusil práci třídiče. Úkolem je vyhazovat vše, co není...

Ke klasickým kontejnerům na tříděný odpad se postupně přidávají i šedé. Do nich mají lidé házet kovové obaly, mimo jiné...

Hrdinové beze zbraní. Pacifista vynesl zpod palby desítky raněných

Desmond Thomas Doss byl neukázněný voják. Zachránil však spoustu životů.

I když v ruce nikdy nedrželi zbraň, prokázali v bitevní vřavě tolik odvahy, že si vysloužili nejvyšší vojenská...

Kalendář Pirelli 2020 fotí poprvé Ital. Ve Veroně Romea a Julie

Roversiho snímky jsou křehké, s nádechem tajemství.

Proslavil se intimními, tajuplnými, nadčasovými fotografiemi, které spojují realismus s iluzí, prostý obraz s magií....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz