Skromnější z prací vyšla v magazínu Nature Communications a vůbec poprvé zkoumala, jak káva působí na osu střeva – mozek. Na obousměrné komunikační propojení mezi trávicím systémem a mozkem, jehož roli se věda začíná věnovat stále víc.
Prvním zjištěním studie bylo, jak se káva podepisuje na složení střevního mikrobiomu. Pravidelní konzumenti kávy měli ve střevech velká množství bakterií, které přispívají k eliminaci škodlivých střevních bakterií. Pijáci kávy rovněž vykazovali nižší hladiny zánětlivých markerů a naopak vyšší hladiny proti-zánětlivých molekul. Když kvůli pokusu účastníci a účastnice kávu vynechali, některé markery zánětlivosti stouply, což podle serveru Wired naznačuje ochranný účinek kávy.
Výzkum se rovněž rozhodl odlišit účinky kávy s kofeinem a bez kofeinu. Oba druhy kávy snižovaly vnímaný stres a jisté indikátory deprese. Káva s kofeinem byla navíc spojena se snížením úzkosti a zlepšením pozornosti. Jenže benefity přinášela i bezkofeinová káva, týkaly se lepší paměti, kvality spánku, fyzické aktivity. Podle autorského týmu to naznačuje, že kofein není jediným mocným činitelem kávy, její účinek produkují i další bioaktivní složky, například polyfenoly.
Druhá studie je mnohem rozsáhlejší. Zaměřila se na zdraví mozku – a i ona kávu vyzdvihuje.



















