Vydání ikonického díla, svého druhu kulturní a společenské instituce, pro rok 2025 bylo po zveřejnění fotografií ze zákulisí doprovázeno titulky, které vyhlašovaly návrat kalendáře k jeho kořenům. Poznamenávaly, že edice pro rok 2025 za sebou nechává předchozí nedávné ročníky, nesené i na vlně magičnosti, fantazie, grotesknosti nebo naopak ryzí civilnosti, jako uzavřenou odbočku putování kalendáře. Že se vrací ke smyslnosti, nahotě. Byl to trefný postřeh, ale neúplný. Představení kalendáře pro rok 2025 totiž vyjevilo, že není pouhým návratem.
Staré sexy kulisy, nový pohled na krásu
Newyorský fotograf Ethan Green, jemuž se dostalo cti vtisknout do něj svůj rukopis, se opravdu ohlédl do zpětného zrcátka. Přiznává, že vzhlíží k fotografiím, jimiž se do dějin kalendáře Pirelli zapsali Richard Avedon a Herb Ritts. „Zaměřují se na modelky a vytvářejí nadčasové, krásné obrazy,“ shrnuje Green. I on chtěl nechat hlavní slovo modelkám a modelům, zachycení jejich těl, výrazů nechtěl ničím nerušit. I on chtěl svému kalendáři dopřát dar nezestárnout.
Přesto však jeho kalendář není pouhým zopakováním ikonické plážové polohy kalendáře. Modelky a modely zavedl na miamskou pláž, zvolil však nevymóděnou, prostou Historic Virginia Key Beach Park. „Kulisy jsme si zvolili kvůli jejich syrovosti. Čím blíž se dostaneme k přírodě a čím syrovější scenérie, tím lépe. Chtěli jsme oslavit krásu velmi sexy způsobem, velmi nefiltrovaným,“ líčí.
Kalendář dražte na iDNES.czKalendář Pirelli pro rok 2025 můžete dražit na iDNES.cz. Internetová aukce se koná v úterý 10. prosince. Výtěžek půjde jako již tradičně na Masarykův onkologický ústav. |
Green se svým týmem nechtěl pouze okopírovat výrazné Avedonovy a Rittsovy fotografie z historie kalendáře. „Naše pojetí krásy se od doby, kdy byl kalendář takto focený naposledy, velmi proměnilo. Bylo vzrušující vejít s modelkami a modely do těchto klasických kulis a dát jim současný ‚update‘, aktualizaci,“ poznamenává fotograf. Zní to harmonicky s mottem, které Pirelli jako vydavatel zdůrazňuje: kalendář je rovněž výpovědí o společnosti, rezonuje v něm dech, tep, směr doby.
Konceptem Greenova kalendáře tedy není pouhý návrat, mluví o oživení, samotný název zní „Refresh and Reveal“ – „Oživit a odhalit“. „Je to oživení, protože jdeme zpět k začátkům kalendáře – ale přepisujeme je, nahlížíme je skrze současnost. A je to odhalení, protože se vracíme k myšlence ukázat kůži, což je jeden ze způsobů, jak zachytit něčí ‚já‘,“ míní.
„Svět se od posledního opravdu sexy kalendáře Pirelli velmi změnil. Tak moc. Bylo vzrušující zkoumat, jak nahlížíme krásu dnes a kdo je za krásnou, krásného považovaný v klasickém prostředí kalendáře Pirelli, ve studiu a na pláži.
V miamských vodách a písku se totiž fotila jen část snímků, druhá polovina vznikala v ateliéru. Do kalendáře se vepsaly americká herečka, modelka, aktivistka Hunter Schaferová, indicko-americká autorka a moderátorka Padma Lakshmi, italská zpěvačka, herečka, modelka Elodie, britské herečky Simone Ashley a Jodie Turner-Smithová, americká modelka Jenny Shimizu, jihokorejská herečka Hoyeon, americká modelka Connie Flaming, francouzský herec Vincent Cassel a jeho britský kolega John Boyega. Sestavu doplnil sám fotograf. „Byl jsem jediný, komu jsem mohl říct, aby se svlékl úplně,“ vysvětluje. „Být nahý před tolika lidmi bylo velmi uvolňující,“ dodává.
Pootočit kormidlem
Cesta k nahotě byla výzvou nejen pro něj, dokonce nejen pro všechny modelky a modely, ale též pro Tone Goodmanovou, která měla na starosti kostýmy. Ona stezka totiž k odhalenému tělu nemohla vést prvoplánovitě. „S respektem k eleganci a vizi projektu Pirelli musíte lehce zahalit, abyste poté mohli odkrýt,“ popisuje.
Greenův kalendář se rozhodl pootočit kormidlem a vyrazit směrem ke klasičtější scenérii a více sexy vlně, musel se tedy vypořádat i s tím, jak moc se pohled na nahotu změnil. Může se vyhnout dehonestaci focené ženy, muže? Padma Lakshmi mezi odhaleností a vulgaritou rovnítko nevidí. „Vulgární může být cokoli, nezáleží na tom, kolik oděvů na sobě máte,“ poznamenává, „problémem není nahota sama o sobě, ale to, jak jí modelka, model a fotograf manipulují,“ líčí. Zachytit ji lze i krásným, elegantním, smysluplným způsobem, je si jistá.
Když se ohlíží zpátky ona sama, vidí ve světě modelingu devadesátých let spoustu špatného, čeho se bylo a je potřeba zbavit. Má však též za to, že panovalo víc volnosti. „Dnes jsme se stali mnohem konzervativnějšími,“ říká. „Nemyslím si, že je nahota něčím, čeho bychom se měli bát,“ dodává.
