Další ochutnávka z kalendáře Pirelli: dražte ho 19. prosince

aktualizováno 
Je intimní, ale ne lacině. Oslavuje krásu žen, ale i sílu jejich osobností. Kalendář Pirelli pro rok 2019 vypráví čtyři příběhy o snech čtyř žen. Mistrovské dílo vyšlo v nákladu 12 tisíc kusů, jeden z nich můžete dražit ve středu 19. prosince na iDNES.cz. Nabízíme vám z něj další fotografie.

Postava zosobněná topmodelkou Gigi Hadidovou čtenářům připomíná, že ne každý naplněný sen musí vést ke štěstí. A že pořád se má jít dál. Je bohatá, úspěšná, přesto se cítí osaměle. | foto: Albert Watson/Pirelli

Snům přisoudil autor kalendáře fotograf Albert Watson ústřední roli, ovšem nejen jim. Nešlo mu o marnotratné snění, které se nepotkává s realitou. „Chtěl jsem spojit sny s ambicemi. Tak, aby vždy vedly k otázce: co pro jejich naplnění udělám?“ vysvětlil na milánském představení kalendáře jeho autor.

Prohlédněte si fota z kalendáře i z jeho milánského představení

Všechny ženy a muži, které k práci pozval, jeho záměru rozuměli dokonale. Americká baletka Misty Copelandová přitom měla k souznění s poselstvím kalendáře speciální důvod. „Pocházím ze šesti dětí, matka se o nás starala sama,“ prozradila, proč má tak blízko ke kalendářové postavě dívky, která pracuje na tom, aby se stala uznávanou baletkou v předním světovém souboru.

„Proto jsem se doslova stala onou rolí, proto to je tak uvěřitelné. Chápu její sen, chce se stát baletkou a udělá vše, aby se jí stala,“ uvedla Copelandová. Na tiskové konferenci i na galavečeru k uvedení kalendáře poté dodala, že zosobnění silné ženy pro ni bylo významné ještě z jednoho důvodu. „Je to pro mě extrémně důležité proto, že jsem černá balerína,“ prohlásila s tím, že její angažmá v kalendáři může posílit a podpořit ambice afroamerické komunity.

Watsonův záměr byl stoprocentně sdělný i pro další modelky a modely kalendáře. „Albert mi zavolal a předestřel mi koncept. Měl o něm naprosto jasno, měl ho velmi promyšlený,“ vzpomínala v Miláně na své uvedení do kalendáře americká herečka Julia Garnerová, známá například ze seriálů Ozark nebo Maniac.

Stejnou recenzi fotografovy práce měl tanečník Sergej Polunin, který se do jednoho z příběhů zapsal též. „Albert opravdu ví, co chce. Ví to přesně,“ prohlásil umělec a dodal: „Mám takový přístup rád, zjednodušuje práci, mohu se poté soustředit pouze na své pocity.“

Fotografie jako film

Kromě silného myšlenkového konceptu je však pro Watsonovo dílo určující i originální zpracování. Ano, příběhy evokují děj, pohyb, akci, i proto se je tedy Watson rozhodl zpracovat jako film ve fotografiích. To u něj není novinkou. Právě kinematografický prvek se prolíná celou jeho tvorbou. Zcela vědomě a záměrně.

Osoba moderátorky galavečera byla pro návštěvníky překvapením. Hally Berry jim...

Osoba moderátorky galavečera byla pro návštěvníky překvapením. Halle Berry jim byla skvostnou průvodkyní.

Bezprostřední, veselá. Julia Garnerová v Milánu okouzlila, nejen na galavečeru.

Bezprostřední, veselá. Julia Garnerová v Milánu okouzlila, nejen na galavečeru.

„Drtivá většina mých fotografií obsahuje jako svou řídicí sílu buď film, nebo grafiku, případně propojení obojího,“ připomněl v Miláně. To proto, že právě filmovou a grafickou tvorbu původně vystudoval.

Pro kalendář však udělal přece jen krok dál. Filmový prvek ještě podtrhl tím, že fotil na formát 16:9. Chtěl totiž, aby snímky vypadaly jako filmový pás. To pro něj byla jedna z výzev. „Fotit ženy na širokoúhlý formát bylo velmi náročné,“ nezastíral přitom.

Jiným prvkem, který z kalendáře dýchá, je pestrost kulis. „Chtěl jsem, aby fotografie byly různorodé, chtěl jsem měnit lokace – garáž, postel, bazén,“ líčí a nezastírá, že od toho byl zrazován: Nebude výsledný dojem pro diváka matoucí? Byl a je si jistý, že ne: „Jde to v duchu doby, když se díváte na televizi, také přepínáte, z fotbalu na film, z filmu na zprávy.“

Watsonova náročnost, pokud jde o rekvizity a přesuny, ale i výběr členů štábu, v němž nescházeli hollywoodští maskéři i odborníci z Evropy, byla extrémně náročná na logistiku. „Pro focení s Julii Garnerovou mi do Miami vezli truck až z Alabamy!“ prozradil a dodal, že před pětadvaceti lety by byla realizace takového projektu absolutně nemyslitelná. „Snít je někdy dřina,“ rozesmál v Miláně novináře.

Aukce: Watsonův kalendář Pirelli 2019 dražte na iDNES.cz

I letos je Kalendář Pirelli unikátní i svým zpracováním, fotografie jsou na volných listech, které jsou uloženy v černém boxu. „Nechtěl jsem, aby to byl obyčejný otáčecí kalendář s onou hroznou drátěnou spirálou. Chtěl jsem, aby byl sám o sobě i předmětem, objektem,“ líčil Watson.

Jako každý rok se bude kalendář dražit na iDNES.cz, výtěžek z aukce pod záštitou Nadace Agrofert půjde na Masarykův onkologický ústav.

Dražba kalendáře Pirelli se na iDNES.cz koná ve středu 19. prosince.

S ohledem nejen na logistickou náročnost, ale i na složitou práci se světly, která je dalším charakteristickým rysem Watsonovy práce, je pozoruhodná hbitost, s níž se projekt realizoval. Čtyřicet snímků zvládl za neuvěřitelné čtyři dny. Vysvětlení spočívá ve Watsonově precizní, pečlivé přípravě. „Největší chybou fotografů je nedostatečná příprava,“ říká rezolutně. „Albert udělal vše vlastně již předtím. Přijela jsem do připraveného. Udělal několik fotek a bylo to,“ popsala Julia Garnerová.

Cesty za snem

Ústřední roli hrají v příbězích kalendáře Pirelli čtyři ženy, jejich součástí jsou však též tři muži. „Nechtěl jsem jen sezvat skupinu modelek, přijít s nimi na pláž a vyzvat je, ať si svléknou horní díl bikin,“ smál se na tiskové konferenci Watson. A dodal, že muže k focení přizval proto, že chtěl kalendář, který si z historie nese reputaci pin-up díla, změnit právě i mužským prvkem.

V prvním příběhu přisoudil fotografův scénář Gigi Hadidové roli bohaté ženy, která se těší elitnímu společenskému postavení, je však terčem závistivých pohledů okolí. A nejen to, za úspěchem, jehož dosáhla, se skrývá smutek a samota. Ano, její příběh vyvolává úsloví: Dej si pozor, co si přeješ, mohlo by se ti to vyplnit. Jejím partnerem před fotoaparátem je módní designer Alexandr Wang. Ztvárnil rádce, který se pokouší vrátit jejímu životu smysl – a jiné sny.

Soubor fotografií s Laetitií Casta nahlíží na životní sny z opačného směru. Místo sebevědomí zachycuje pochyby, místo naplněného snu snění, místo bohatství nouzi. Casta ztvárnila umělkyni, která teprve sní o úspěchu, plná nejistoty, aby mohla tvořit, musí si vydělávat jako servírka. Má však oporu – ve svém příteli, jehož představuje právě ukrajinský baletní mistr Sergej Polunin.

Balet protkává i příběh Laetitie Casta a Sergeje Polunina.

Balet protkává i příběh Laetitie Casta a Sergeje Polunina.

Baletní hvězda Misty Copelandová v kalendáři vystupuje s tanečníkem Calvinem...

Baletní hvězda Misty Copelandová v kalendáři vystupuje s tanečníkem Calvinem Royal III.

Jejich cyklus obsahuje ikonické fotografie, na nichž Polunin učí svou partnerku tančit. „Věděl jsem dopředu, že snímky budou fungovat. Popravdě, nakonec fungují ještě lépe,“ rozesmál v Milánu novináře Watson. A Polunin připomněl, že dvojice opravdu tancovala. „Focení je manipulace s energií. Chcete-li, aby fotografie byly živé, nesmíte do nich vdechnout zmrazené pózy, musíte jim dát pohyb,“ zdůraznil.

Tanec prostupuje i příběhem baletní hvězdy Misty Copelandové, která se svým partnerem, ztvárnil ho baletní tanečník Calvin Royal III, sní o tom, že se dostane do prestižního Pařížského operního baletu. Na to, zda jí život osudový zlom dopřeje, však čeká a přivydělává si jako striptýzová tanečnice. Mimochodem, Copelandová ji ztvárnila tak přesvědčivě, že když focení skončilo, přišel prý za Watsonem majitel striptýzového podniku v Miami, který si štáb pronajal, aby se jej zeptal, nemohl-li by u sebe Copelandovou aspoň na čas angažovat.

Poslední fotografická povídka zachycuje herečku Julii Garnerovou jako fotografku, která dokumentuje vzácné rostliny v botanických zahradách. Její sen je klidný, netouží po rychlém úspěchu, odměnou jí je samotná práce. Přesto si ji společenské i profesionální uznání a úspěch vyhledávají.

Protagonistky jeho kalendáře jsou zároveň i protagonistkami celého poselství. „Když jsem se dnes dívala, poprvé, na všechny fotografie, viděla jsem v očích ztvárněných žen sílu. A to je něco, co je dnes velmi potřeba,“ prohlásila na tiskové konferenci francouzská herečka a modelka Laetitia Casta.

Fotograf a workoholik slepý na jedno oko

Albert Watson, jemuž firma Pirelli svěřila vydání svého kalendáře pro příští rok, se narodil v roce 1942 ve Skotsku a vystudoval grafický design a filmovou tvorbu. Fotografie byla součástí jeho vzdělání, když se však v roce 1970 se svou ženou přestěhovali do Spojených států, živil se v Los Angeles jako učitel na základní škole.

Profil Alberta Watsona

Ve svých pětasedmdesáti letech vitální - a s velmi utříděným přístupem k...

Ikonický snímek mladinké Kate Mossové vyšel z jeho fotoaparátu. Slavná fotka přemýšlejícího Steva Jobse též. A Alfred Hitchckock s mrtvým krocanem taky. Albert Watson fotil nejmocnější, nejslavnější, nejkrásnější lidi světa. „Nervózní z toho nejsem. Vůbec. Je to jen práce,“ říká umělec, který od dětství nevidí na jedno oko.

Tehdy však začal i fotit a ještě koncem roku 1970 dostal první zakázku od firmy Max Factor. Brzy přišly další, fotil pro GQ, Mademoiselle, GQ, Harper’s Bazaar, pro který na ikonických snímcích zachytil Alfreda Hitchcocka. Od té doby se jeho fotografie objevily na více než stovce obálek magazínu Vogue po celém světě. Fotil pro Rolling Stone i Time, vytvořil stovky reklamních kampaní pro značky jako Blumarine, Prada, Gap, Levi’s, Revlon a Chanel. Na kontě má i desítky filmových plakátů, například pro filmy Kill Bill a Gejša.

Je držitelem řady ocenění, mezi jinými Lucie Award, Grammy Award, Der Steiger Award a Hasselblad Masters Award, Photo District News ho jmenovaly mezi dvacítkou nejvlivnějších fotografů všech dob. Vydal pět knih a měl bezpočet výstav po celém světě.

Nezastírá, že je workoholik se zájmem o fotografii všech druhů. Fotí krajiny, portréty, interiéry, ale i Tutanchamonovy artefakty, všechny jeho snímky se však vyznačují měkkostí, perfektní barevnou kompozicí.

S dlouhou historií. A pro elitu

První edice kalendáře vyšla v roce 1964. Fotografem byl Robert Freeman, který se proslavil portrétními snímky skupiny Beatles. S výjimkou let 1975 až 1984 vychází kalendář dodnes a prošla jím díla více než třiceti fotografů. Na jeho tvorbě se podíleli například Richard Avedon, Peter Lindbergh, Bruce Weber či Patrick Demarchelier.

Kalendář každoročně učaruje i tím, že milovníky krásy zavádí na poutavá místa. V roce 2008 našel fotograf Patrick Demarchelier inspiraci v uličkách plných nevěstinců a pomíjivé lásky v pověstné Francouzské čtvrti v Šanghaji, rok nato složil Peter Beard hold poušti Kalahari a deltě řeky Okawango v Africe.

V roce 2010 vsadil Terry Richardson na návrat k 60. a 70. letům, kdy modelky pózovaly na panensky čistých plážích, rok poté situoval Karl Lagerfeld modelky do říše starých řeckých bájí. Z ní se kalendář pro rok 2012 přenesl na Korsiku a následná edice do magického Rio de Janeira, kam zavedl i českou modelku Petru Němcovou.

Vydání pro rok 2014 se vracelo k „trezorovým“ fotografiím Helmuta Newtona z roku 1985. Kalendář pro rok 2015 fotografa Stevena Meisela zobrazoval ženu jako erotickou ikonu a nesl se ve znamení fetišismu. Rokem 2016 provázely revoluční fotografie Annie Leibovitzové, která vsadila na snímky silných žen, vzpírajících se patriarchální nadvládě.

Edice 2017 nese rukopis Petra Lindbergha. Je oslavou přirozené krásy a skví se v ní intimní, i když neodhalené snímky hereček, mezi nimiž nechybí Uma Thurmanová, Helen Mirrenová, Nicole Kidmanová či Penelope Cruzová.

Extrovertní kalendář pro rok 2018 otevírá dveře do světa za zrcadlem. Tim Walker v něm nechává s humorem, surrealistickou groteskností, ale i s hororovými prvky defilovat například Královnu, Plšici, Bílou královnu, ale především Alenku. Ano, své modelky a modely, například Naomi Campbellovou nebo Whoopi Goldbergocou, umístil do příběhu Levise Carrolla.

Kompletních 46 vydání nese rukopis celkem 36 prestižních fotografů, devět z nich dostalo šanci vytvořit hned po dvou ročnících. Kalendář Pirelli je tradičně určen společenské elitě, významným zákazníkům, slavným osobnostem i hlavám států. Mezi jinými ho dostávají i královské rodiny Velké Británie a Španělska.

Autoři: ,

Nejčtenější

Kanibalové v Třebíči. Skandál chtěla mladá republika ututlat

„Tázal jsem se Dvořáčka, co s tím budou dělat? To prodáme řezníkům. O maso je...

Bylo to nejhorší případ kanibalismu v moderních českých dějinách. Maso několika zavražděných Židů bylo vyuzeno, snědeno...

Vražedná hora v Humboldt County: místo, kde se ztrácí lidé po stovkách

Kalifornská Humboldt County je převážně zalesněná oblast při pobřeží Pacifiku.

Důvody, proč lidé tu a tam mizí a stanou se pohřešovanými, jsou různé. Ne vždy stojí za jejich zmizením zločin, často...

Na záchranu Země máme dvanáct let, třídit nestačí, říká mluvčí klimastávek

Jediné, co nám vlastně zbývá, je nejít do školy a protestovat, říká mluvčí...

Vysazovat stromy a sbírat odpadky je důležité. Neměli bychom si však namlouvat, že se tak vyhneme obrovským klimatickým...

Jak Indie ošálila CIA. Jaderné výbuchy jí utajila před očima

Právě tady se to stalo, navzdory americkým satelitům. Kráterem Shakti-1 se...

Americké tajné služby si daly velmi záležet na tom, aby jim neunikla žádná podrobnost o indickém jaderném programu....

KVÍZ: Karate, chábr, nizozemky. Jak se vyznáte ve vězeňském slangu?

Vyzkoušejte, zda byste zapadli do kolektivu.

Má vlastní pravidla, svérázné hodnoty, ale též charakteristický slang. Vyzkoušejte si, zda byste rozuměli vězeňskému...

Další z rubriky

Vražedná hora v Humboldt County: místo, kde se ztrácí lidé po stovkách

Kalifornská Humboldt County je převážně zalesněná oblast při pobřeží Pacifiku.

Důvody, proč lidé tu a tam mizí a stanou se pohřešovanými, jsou různé. Ne vždy stojí za jejich zmizením zločin, často...

Vysoká hra: největší síť nacistických špionů v Británii řídila MI5

Eric Roberts, nenápadný úředník, který strávil válečné roky jedním velkým...

Nejlepší způsob, jak se vypořádat se špiony, je využít jejich zápal proti nim samým. Kontrarozvědka MI5 dokázala během...

OBRAZEM: Rafinovaná nahota a provokace. Praha hostila burlesku

Prague Burlesque festival 2019

Hodně velká show plná provokace, dekadence a nahoty, ale žádný striptýz. Česko o víkendu hostilo třetí ročník Prague...

"Byla to náhoda?" a další otázky, které nikdy nepokládejte těhotným
"Byla to náhoda?" a další otázky, které nikdy nepokládejte těhotným

Nedávno jsme s kámoškami u lahve Pálavy spontánně otevřely téma – jak jsme prožívaly naše „nejšťastnější období v životě ženy“. Jak hodin přibývalo a vínka ubývalo, dospěly jsme k překvapujícímu zjištění.

Najdete na iDNES.cz