Souboj s morálkou s příchutí lupínků
Miska lupínků - a nutkání páchat masturbační zlo zmizí. Takto údajnou ideu za Kelloggovými lupínky líčí mnohé knihy a články. Tak bezprostředně však linka nevedla.
Válčil zapáleně, sdílel velmi vyhraněná přesvědčení, propagoval péči o mikrobiom stejně jako eugeniku a rasovou segregaci, sváděl náboženské bitvy. Snoubila se v něm víra v Boha, sváděla ho však síla vědy, racionálna. Byl plný napětí, stejně jako doba.
A v michiganském léčebném sanatoriu Battle Creek, které od roku 1876 vedl, skutečně například kromě hydroterapie, elektroterapie a světelné terapie hledal ideální, zdravou, čistou stravu. A opravdu považoval masturbaci za zlo, zkázu.
Posléze, vlastně docela nedávno, až v našem století, z toho vzniklo povídání o tom, že v rámci snahy vymýtit samohanu vynalezl kukuřičné lupínky. Že měly být ranní cereálie zabijákem libida: zničme hříšnou touhu hned probuzení!
Takhle přesně se to líčit nedá. Ale úplný výmysl to není. Vysvětlíme to.
Nejprve však předestřeme, co všechno na sexuálním sebeuspokojování panu reformátorovi vadilo.
