Děčínští příslušníci Veřejné bezpečnosti museli na podzim roku 1981 řešit sérii krádeží a vloupaček. Měli štěstí, že na místech činu sem tam zůstala nějaká ta stopa. Po jedné akci zajistili například otisk podrážky. I díky němu později zadrželi mladičkou Jaroslavu Fabiánovou. Navzdory jejímu nízkému věku ji poprvé čekal čas strávený ve vazební věznici. Podle všeho toho měla na krku víc než dost.
Ve stejné době museli strážci zákona vyrazit k bytu 78letého Vladimíra. Přiměl je k tomu jeho vyděšený syn – otec se mu nějakou dobu neozval, což pro něj nebylo typické. Původně měl namířeno do Liberce, ale tam nedorazil. Muži zákona možná doufali, že ho najdou, jak podřimuje v křesle s knihou v klíně. Namísto toho ho objevili u sporáku v tratolišti krve. Životodárná tekutina z něj vytékala jako následek pobodání a rozbité hlavy. Někdo ho drsným způsobem zamordoval.
Před soud přivedou příslušníci eskorty křehkou blondýnku. Málokdy dokázalo zdání klamat tak, jako tomu bylo v tomto případě.