Snad nebylo nutné shánět návnadu tak šťavnatou. Jenže jistotu, že zírá každý, předem prostě nemáte.
Vyzvání telefon. Ani když to vezme, není vyhráno. Ten návrh bude opravdu divný.
Hlas na druhém konci je beznadějně odměřený.
"Co prosím?" Mrazivá první reakce.
Chci, aby šla se mnou ulicí, snad s odvážnějším výstřihem, než volí obvykle.
Možná je to tak pitomé, že roztaje.
"To bych měla zvládnout," souhlasí.
Chtěl jsem ženu, dostal jsem zbraň
S doporučením na modelku Báru Kolářovou přišla její kamarádka, též modelka, jejíž tvář je známější (komplikace) a vnady skromnější. A cit pro věc, jak ukáže její doporučení, stoprocentní.
Existuje-li totiž magnet pánských očí, stojí na druhý den přede mnou. Nádherná postava, dlouhé štíhlé nohy na vysokých podpatcích, ležérní fialové triko s nepřehlédnutelným dekoltem.
Žena, zbraň. Kolemjdoucích je mi předem líto. Ani dlouhé měsíce na pláži by jejich oči udržely mimo modelčin hrudník. A není naštěstí tak notoricky známá, aby očima rychle proklouzali až k její tváři.
Kdo nezažil, neuvěří. Okamžitě je zřejmé, proč v názvu filmu nebylo jiné slovo.
Třeba dívají. Nebo koukají.
Oni skutečně zírají. A všichni.
Messenger na kole nebezpečně zavrávorá.
Chlapi ze stavby zapomenou žvýkat rohlíky.
Banda britských výrostků se otáčí jako na fotbale.
Pánská část skupiny turistů zapomíná, že má obdivovat krásy Obecního domu.
Jako školáci si počínají manažeři a bankéři. Koukají trochu jinak než ostatní. Napůl, decentně, aby to nevypadalo. Vypadá. A navíc pěkně směšně.
Na pražských Příkopech si přeji najít jedny oči, které by nezíraly. Ale i výhra ve sportce je pravděpodobnější.
Ňadra spojují to milostné s tím mateřským
Spisovatel Arnošt Lustig mluví o ženské kráse často a rád. Prsa jsou podle něj pýchou ženy a pro muže, který se na ně dívá, znamenají její esenci. "To proto, že spojují to milostné i to mateřské," podotýká.
Sexuolog Petr Weiss tohle tvrzení pak podpoří po svém. "Ženská prsa jsou jedním ze základních sekundárních pohlavních znaků. Jsou důležitá z hlediska sexuální signalizace, protože mužům oznamují, že protějšek je opačného pohlaví."
Velikost ňader podle Weisse nehraje důležitou roli. "Důležitý je tonus ňader, protože signalizuje, zda je žena plodná."
A je to – muži obelhávají sami sebe. S velkými prsy svážou pohled, dokonce je obdivují. Když jde však do tuhého, zohlední u případné partnerky hlavně to, jak jsou pevná a zvednutá.
Překvapivé. A pokrytecké.
Mám šestky a život je snazší
Lustiga jsem zažil na přednášce tvůrčího psaní. Sám sebe tehdy přerušoval civěním do dekoltů posluchaček.
"Holka, když na tebe koukám, vůbec se nemůžu soustředit na vlastní výklad," říkal s typickým cukáním v koutcích.
Že by se jediná z přítomných dam urazila? Ani náhodou.
Vždyť když by nám ženy poprsí ukázat nechtěly, neudělají to. I přes neodbytné slunce by věděly, jak na to.
Navíc se samy rády podívají. Jistě, pro srovnání, pro co jiného.
Sebevědomá žena prý dokáže cizí prsa ocenit a pochválit. Alespoň podle cvičitelky Hanky Kynychové. S ní by asi test na ulici dopadl podobně, svoje původní číslo jedna se rozhodla rozšířit na číslo tři.
"I já si všímám, zda má žena pod tričkem hezká prsa," vyvrací představu, že by zírali jen muži.
To Jana Hájíčková má číslo šest. Pokud někdo z mužů na matematiku příliš není, je to hodně vysoké číslo, se kterým se vám prádlo vybírá dost špatně a občas vás pobolívají záda.
Jana je však spokojená, výstřihy ňadra ještě zvýrazňuje. "Velká prsa mám od čtvrté třídy. Spolužáci se tenkrát hodně divili, sahali na ně, často mi to dost vadilo. Brzy jsem však zjistila, že s tím mám život snazší," vypráví.
"Když jsem si vzala ve škole výstřih, dostala jsem lepší známku z dějepisu. A nyní, čím jsem starší, tím je to příjemnější. Jsem ráda, že jsem pro někoho stále zajímavá a přitažlivá. Pořídila jsem si triko s velkou mouchou, která má oči přímo na mých bradavkách, proto mi všichni říkají, že mám krásné oči. A oslovují mne dokonce cizí lidé na ulici," směje se.
Proti gustu...
Když se zeptáte doma
Po tomhle to člověku nedá, aby se nezeptal vlastní ženy. A opět si potvrzuji: záleží na tom, jak je žena se svými prsy, ať už jsou jakákoliv, sebevědomá. A tohle sebevědomí vychází z rodinného prostředí, výchovy i postoje partnerů.
"Ještě když jsem měla malá prsa, nikdo, zejména mí partneři, se mi nikdy neposmíval a neměl hloupé poznámky. Proto jsem si to vlastně nikdy neuvědomovala a neřešila to. Ani teď, když mám vlivem dětí a antikoncepce prsa velká."
Konec domácí přednášky.
Stylistka a vizážistka Zuzana Monhartová je na ženy s velkými ňadry přísná. Tedy pokud se o ně správně nestarají. "Často to nevypadá hezky. Přitom existují speciální podprsenky, jež prsa zpevní a jakoby zmenší. Žena je pak víc sexy, velká prsa nedrží jen ramena a záda tolik nebolí," tvrdí.
I ženy koukají, ale jinak
Po procházce s modelkou Kolářovou všichni muži prošli. Nebo propadli. Rozhoduje úhel pohledu. Prostě zírali.
Ženy se starají o to, aby bylo na co. Samy jsou však kritickými pozorovatelkami.
Zatímco mužům stačil tupý pohled před sebe, leckterá dáma se ráda otočila, aby Báru prověřila kritickým pohledem. Jakkoliv je v tu chvíli důležitý dekolt, o výsledném dojmu musí rozhodnout celá postava.
Co je vystavené, podrobí se kritice. Někdy mírné, jindy tvrdší.
Tahle disciplína totiž nezná hranici. S každým jarem to bylo, je a bude stejné. Se sluncem mizí svršky a muži "zimní" pohledy z očí do očí rychle přehodnotí.
Navíc pokud mají před sebou ženu, která prošla po mém boku pražskou ulicí, nemají šanci. Pak se ani nesmíme zlobit na zmíněný dvojsmysl v názvu filmu, který zrodila až čeština. I když má pro tuhle hru i mnohem elegantnější pojmenování.
Hru napínavou a rafinovanou, která se nám mužům bude líbit takřka vždy a všude, zatímco ženám jen do momentu, než se jim z nějakého důvodu přestaneme líbit my. Čumilové.
Muže na své poprsí nelovím
|
Modelka Bára Kolářová (25) se živí modelingem od patnácti let, nyní vedle toho pracuje i jako produkční v lifestylovém časopisu Look, občas moderuje a studuje sociální a masovou komunikaci na Univerzitě Jana Ámose Komenského v Praze. Je druhou českou vicemiss z roku 2003.
