Představa, že se křižáci přiřítili do království obehnaného vozovou hradbou jednotných a nezlomných božích bojovníků, přitom není přesná. Země byla husitská jen zčásti a mnoho oblastí především na Moravě a v jižních a západních Čechách bylo katolických. Navíc se sami husité dělili na řadu frakcí, které měly nejen různé zájmy, ale mnohokrát proti sobě válčily, což se radikálům nakonec stalo osudným. Táborité, jimž vydrželo nadšení pro společný majetek půl roku, pročež pak začali vybírat daně jako klasičtí feudálové, se ostatně s Pražany střetávali jak myšlenkově, tak v poli.
Ve vojsku vyžadoval nesmírně tuhou kázeň. Zakázal pod přísnými tresty nejen nevěstky, ale dokonce i pomluvy a nadávky, což je u válečníků nelehko vynutitelné.
