Jak šíříme paniku: zlé události vnímáme zásadněji, proto je nafukujeme

aktualizováno 
Negativním informacím přikládáme větší význam, proto je zdůrazňujeme, zveličujeme. Realitu nakonec překrucujeme k horšímu, výsledný obraz má panické, katastrofické kontury. A jednou pokřivenou informaci objektivní fakta už zpětně narovnat nedokážou. Zjistil to pokus Univerzity ve Warwicku.

Svět není tak špatný, společnost však má tendenci negativní informace zesilovat. | foto: Profimedia.cz

Psychologové vlastně dali účastníkům svého pokusu šanci zahrát si na tichou poštu. Zajímalo je totiž, jak se zpráva na cestě od zdroje k poslednímu příjemci změní. A informace se měnily opravdu razantně. A vždy k horšímu.

Z negativních zpráv se stávaly ještě horší, původně objektivní špatná zpráva se stala po několika kolech vyloženě katastrofickou. „Společnost přikládá špatným zprávám vyšší význam, protože má pocit, že zlé události mohou více ovlivnit svět než ty dobré,“ komentuje zjištění Hills. „Lidé, respektive lidská společnost předávající si informace, sama slouží jako zesilovač nedobrých zpráv.“

Když se to špatné ještě zhoršuje

Zpráva o teroristickém útoku, civilních obětech bombardování, přírodní katastrofě nebo nové chorobě rozhodně pozitivní není. I taková však může být napsána objektivně, nestranně, s dostatečným množstvím faktů a podrobností. Co se ale s takovou zprávou stane, když ji několikrát přežvýkají čtenáři a pošlou dál? Hillsův tým si to vyzkoušel na 154 lidech, které rozdělil do čtrnácti skupinek.

První zástupce z každé skupiny dostal k dispozici originální, fiktivní a podle výzkumníků vyváženou zprávu o jisté nepříliš příjemné události ve světě. Poté, co ji prostudoval, ji měl vlastními slovy přepsat a poslat dál. Druhý čtenář v pořadí pak pracoval jen se zprávou od prvo-čtenáře.

Rozdíl mezi tím, jak popis události uchopil první či druhý čtenář v pořadí, nebyl příliš patrný, ale s prodlužujícím se řetězcem se přenášené informace staly více zkratkovité. Při přepisování byl respondenty kladen velký důraz na zachování číselných údajů, jako byly počty obětí, nakažených, škody na majetku, ale postupně se zkreslovalo líčení informace jako celku.

„Zpráva se stávala více a více negativní, drastičtější, nepřesnou,“ říká Hills. „V textu zmíněné hrozby se stávaly horší a celkové vyznění bylo více hysterické.“ Jako při hře na tichou poštu se tak z původní zprávy stávalo něco, čím na počátku nebyla. Tento jev prostupoval prací všech skupin.

Psychologové z Warwicku šli však ještě o krok dál.

Zlé zprávy? Není cesty zpět

Není hůř. Ale myslíme si to

Studie z Warwicku potvrzuje i předchozí závěry psychologa Stevena Pinkera: „Zprávy jsou o událostech, které se staly, nikoliv o těch, které se nepřihodily. Neuvidíte stát reportéra před kamerou na silnici, jak divákům referuje o tom, že tu dnes k žádné nehodě nedošlo. Neuslyšíte čerstvou zprávu z města, které dnes nebylo vybombardováno, nebo školy, kterou nikdo nevystřílel. Zpravodajství tvoří mimořádnosti a povětšinou špatné zprávy, které se však běžně nedějí. Svět se může, ale nemusí stávat horším. To povaha nakládání s informacemi mění naše vnímání tak, abychom si mysleli, že to horší je.“

Rozhodli se vyzkoušet, zda se trend dá zvrátit. Šestý čtenář v pořadí tak nedostal jednu zprávu, ale hned dvě. Jednak tu zpracovanou předchozím pátým čtenářem, ale také tu úplně první, originální a obsahově vyváženou.

Jednou vykolejená pravda tímto krokem bohužel do hry nenaskočila zpět, kompilát informací zpracovaný šestým člověkem pokračoval v negativním duchu dál. „Dodané původní neutrální informace neměly při snižování panického charakteru předávané zprávy prakticky žádný efekt,“ dodává Hills.

Ani opakovaný kontakt s původními fakty nezmírňuje sociální přenos paniky.

Planeta Země: nebezpečné místo pro život

Závěry nenáročné studie mají velký dopad na to, jak nahlížíme na objektivitu zpráv a jak s přijatými informacemi pracujeme. „Současná společnost žije v palbě informací, je zaplavena neustávající lavinou novinek. Ať legitimních, nebo falešných. Sociální média, re-tweety zpráv, to vše vytváří velmi široké pole pro jejich šíření,“ říká Hills. „Sama společnost pak funguje jako zesilovač negativního vyznění zpráv. Naše studie vlastně vysvětluje, proč se svět ve zpravodajství jeví stále nebezpečnějším místem pro život, navzdory tomu, že se reálné hrozby neustále snižují.“

„Novinky o potenciálních i skutečných hrozbách se stávají nepřesnější a hysteričtější,“ shrnuje Hills. Čím více lidí sdílí zprávu o dané události, tím výrazněji se její obsah posouvá od původního objektivního vyznění k panickému. A současně s tím se pozměněná zpráva stává odolnější vůči korekci.

Autoři:

Nejčtenější

Zbožňuji jídlo, mohla bych jíst celý den, říká MOgirl Libuška

Na svém životě bych nic neměnila, říká MOgirl Libuška.

Svědomitá, sarkastická, romantická, impulzivní a silná osobnost. Právě tak se vidí MOgirl Libuška. A též se doznává k...

Žena nahoře a 13 minut. Vědci zkoumali cestu k ženskému orgasmu

Orgasmus je vděčným tématem věděckých zkoumání.

Dámám rozdali stopky a instrukce, kdy je zapnout a kdy zastavit. Cílem bylo zjistit, za jak dlouho se u nich po...

Dlouhodobý lidský fyzický výkon má hranice. Vědci je nalezli

Anton Krupicka patří mezi nejlepší světové ultra-běžce. Prolomil by limit,...

Limity jsou jen v hlavě, říká se v extrémních sportech, které testují hranice lidského výkonu. Není to celá pravda. O...

Kdo má vanu, ten má ránu, směje se MMA zápasník Petrášek

Postavu má Miloš Petrášek jako kulturista. V kleci to však není výhoda.

Má téměř kulturistickou postavu, proto bylo pro laiky nepochopitelné, že jej dvakrát porazil Jeremy Kimball, jehož...

Váleční hrobaři jako hrdinové bitvy o Normandii, o nichž se nemluvilo

Identifikace obětí byla jedním z úkolů příslušníků Graves Registration Service....

Těla padlých k válce patří. Pro armády však představují problém, vojenský, morální, technický, logistický. Při...

Další z rubriky

OBRAZEM: Do spárů smrti. Před 75 lety se Spojenci vylodili v Normandii

Byla to gigantická operace, největší invaze po vodě i ze vzduchu, v dějinách....

Byla to gigantická operace, největší invaze po vodě i ze vzduchu, v dějinách. Do okupované Francie se Dne D 6. června...

Pan Nedotknutelný. Harlemského mafiána musel dostat do vězení prezident

Prodával drogy, vydával příkazy k vraždám, podplácel policisty, vysmíval se...

Jeho životní veletoč nemohl být větší. Býval drogovým lordem, všemocným vládcem Harlemu. Druhou část života strávil...

Útěky z vězení: šibal se vydával za inspekci, mafián vsadil na bazuku

Vlevo ztělesnění krutosti a hrubé síly, vpravo příklad šibalství, drzosti,...

Ta operace byla vojensky naplánovaná, střílelo se z bazuky i samopalů. Útěk francouzského trestance byl příkladem...

Najdete na iDNES.cz