zavřít
1 / 21
náhledy
Svlékla se a nahá vešla do tůně u řeky Paraná. A ovládla Argentinu. Tělo Isabel Sarli v roce 1958 poprvé konfrontovalo katolickou zemi s provokativní nahotou ve filmu. A zmocnilo se jí. Zrodil se sexuální symbol. Isabel Sarli a její erotismus učaroval, na desetiletí. Stala se ikonou žánru sexploitation. Narodila se před 95 lety.
Autor: commons.wikimedia.org
Začátek jejího života nenaznačoval, že dojde statusu sexuální celebrity. Narodila se v roce 1929, když jí byly tři roky, otec rodinu opustil. Matka se s dětmi protloukala, jak se dalo. Malá Isabel měla prý tak často hlad, až snila o zdech postavených z šunky.
Autor: commons.wikimedia.org
Záhy začala pracovat jako sekretářka. Pak přišla nabídka od modelingové agentury, v roce 1955 se stala argentinskou královnou krásy. Na snímku je uprostřed.
Autor: Getty Images
V oné roli si jí všiml režisér Armando Bó – a vstoupil jí do života, skrze film Hřmění mezi listy, na snímku je jeho plakát.
Autor: Creative Commons
Příběh měl sociálně kritický motiv, zobrazoval vykořisťování dělníků v džungli. Jenže režisér Armando Bó viděl děj i jinak, v jeho očích v něm probleskovala erotika, díky postavě mladé ženy bezohledného šéfa.
Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons
A prostor pro sexuální tóny využil Bó mistrovsky. Skrze Isabelu Sarli.
Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons
Do její kultovní scény ji však vlastně vmanipuloval. Namluvil jí, že ji kamera zachytí z velké dálky a nebude mít šanci obraz přiblížit. Spáchat národní skandál tedy nebylo jejím záměrem – jen režisérovým cílem. Tady je výsledek, první nahý záběr argentinské kinematografie.
Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons
Když zjistila, jak ji obelhal, hodila po něm prý popelník. Jenže film ji katapultoval do takových výšin, vzbudil takovou senzaci, že manipulativnímu režisérovi nedala košem.
Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons
Naopak, jejich tandem vydržel na dlouho řadu sedmadvaceti filmů. Bó je režíroval, v některých i hrál. Tady jsou spolu ve snímku Motýl v noci.
Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons
Jejich filmy se staly kultovními příspěvky žánru sexploitation – a Isabel Sarli jeho obří hvězdou.
Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons
Bó, který ji jako sexuální ikonu stvořil, nedělal vysokou kulturu. Cílil na sexualitu, a Sarli byla její spolehlivou dodavatelkou.
Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons
Její role jí vynesly přízvisko „La Higienica“, Čistotná, to proto, že jsou její filmy prošpikovány bezpočtem koupacích scén. „Koupala jsem se pořád,“ ohlížela se se smíchem zpátky v roce 2002.
Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons
Jenže tvorba dua Bó – Sarli byla cestou po minovém poli. Byla jednou trvalou konfrontací s argentinským státem. Jakkoli byla celebritou, zbožňovanou kráskou Argentiny, její soft erotické filmy rozčilovaly úřady.
Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons
Cílil na ně především vrchní cenzor Miguel Paulino Tato. Jako svoje poslání viděl stoupenec krajní pravice chránit zemi před marxismem a antikatolickými podvratnými filmy. Bóova díla byla prostřihovaná, zakazovaná, o každé další se musel s cenzorským úřadem přetahovat.
Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons
Přesto se staly znamením doby.
Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons
Žánr sexploitation Argentinu ovládl. Toto je jeho druhá představitelka Libertad Leblanc. Obě ztvárňovaly naprosto opačné postavy. V Sarli bylo navzdory spoustě nahoty něco studu, blonďatá Leblanc sázela na polohu drsné ženy svůdkyně.
Autor: Profimedia.cz
Lišily se i v soukromí. „Bílá bohyně“ Leblanc si vybudovala kariéru sama, v byznysu se oháněla tvrdými lokty, měla pověst urputné obchodnice s pomyslným „macho knírem“. Sarli byla z poloviny složena z Bó. Byl jejím režisérem, hereckým kolegou, manažerem, producentem. A rovněž partnerem, navzdory tomu, že byl ženatý s jinou ženou.
Autor: Profimedia.cz
Jejich filmy plnily sály, pokud to cenzura dovolila. A překračovaly Argentinu, měly enormní exportní potenciál, naplňovala ho slavná společnost Columbia Pictures.
Autor: Profimedia.cz
Na nabídky z Hollywoodu však Sarli nikdy nekývla. Nedovedla si představit, že by točila s někým jiným než s Bó. Jejich produkce nabízela ve svých filmech frivolnost, kýč, provokativní, dnes však již starosvětský pohled na sexualitu až do Bóovy smrti v roce 1981.
Autor: Getty Images
Poté od herectví Sarli odešla, k velmi ojedinělým rolím ve filmu a v divadle se vrátila až v polovině devadesátých let.
Autor: Getty Images
A ke konci života se neubránila povzdechu, jak moc se společenská morálka změnila. „Slovo sex, kvůli němuž jsme Armando a já tak trpěli, je dnes, v této době, tak běžnou věcí!“ odtušila. Isabel Sarli, na fotce je vpravo, zemřela před pěti lety, v roce 2019.
Autor: Getty Images
