V protektorátním filmu Těžký život dobrodruha otevře Fred Flok v podání Otomara Korbeláře trezor za pomoci vlásenky a nitě a zase ho za sebou zavře. Což je ovšem jen legenda.
V té době už byli mistři kasaři buď popravení, nebo v koncentrácích, protože okupanti se s nimi nemazali jako demokratické Československo, a navíc šli na kasy v drtivé většině s ručním vrtákem a páčidlem. Navrtali do pláště trezoru dírky do oblouku či obráceného háčku a páčidlem pak plech vytrhali a ohnuli tak, aby se do kasy dalo sáhnout a vybrat obsah. Každý kasař měl svůj rukopis a „páni inšpektóři“ hned na místě odhadovali, jestli popelku (protože z trezorů se sypal popel, který jim zaručoval ohnivzdornost) vybral Koudela, Buršík anebo snad Lecián.
Když se policejní úředníci skláněli nad lupičským dílem, shodli se, že takhle žádný kasař z pražského rajonu nepracuje.




















