Senzibilové, tiktokeři a facebookoví detektivové
Obyvatele města Moscow hrozná událost vystrašila. V děsu si před tajemným vrahem s nožem opevňovali příbytky, studenti se zdržovali ve skupinkách, nebo dokonce město a jeho univerzitní kampus opustili a odjeli k rodičům. Jenže zatímco město, kde se hrůzný čin stal, paralyzoval úlek a hrůza, svět internetu byl mysteriózní vraždou elektrizován.
Jak je možné, že Dylan nebo druhá přeživší spolubydlící nezavolaly policii dřív? Nebyly do celé věci zapleteny? Otázky se začaly množit, hned za nimi přiskočily spekulace, domněnky, konstrukce. Rodiny zavražděné Kaylee Goncalvesové a Ethana Chapina vyčítaly policii, že o události nedostatečně informovala, o to víc však komunikovali jiní. Senzibilové, tiktokeři, fanoušci žánru „true crime“. Vznikaly speciální diskuzní skupiny na Facebooku, jedna z nich měla dvě stě tisíc členů.
Amatérští vyšetřovatelé přitom neváhali střílet jedno obvinění za druhým. Sociálními médii byl vláčený někdejší přítel Kaylee, až jej policie musela očistit speciálním prohlášením. McCrarry vyviňuje i dvě dívky, které v domě přežily, na prodlevě, s níž se volalo na polcii, nevidí nic zločinného. Možná byly obě v šoku, soudí.
Civilní žalobou se však musí bránit profesorka historie z Univerzity Idaho Rebecca Scofieldová, ze spáchání masakru ji na Tiktoku obvinila vykladačka tarotu Ashley Guillardová až z Texasu. Nejprve jí karty ukázaly na někoho z profesorského sboru, poté prý vyjevily slovo „historie“, líčila žena, která podle svého profilu nastoupila v roce 2015 na „duchovní cestu“. „Se svou schopností, se svým darem vím, co vím,“ trvala Guillardová na svém pro The Washington Post.
Místo navštívil speciální tým behaviorálních analytiků FBI.
Místo prozkoumal i tým obhajoby.
Vražda bez zjevného motivu, spáchaná v ospalém, zastrčeném městě tajemným mužem v černém, hororově bestiálním způsobem, to vše dělalo z činu mysteriózní senzaci. A policie musela vysvětlovat, jak moc jí zaměstnává, když musí nejkrkolomnější klepy a konspirační teorie popírat a údajné pachatele očišťovat.
Svého podezřelého vyjevila 30. prosince 2022.
Rutina a pečlivost spíš než instinkt
Jmenoval se Bryan Kohberger, bylo mu osmadvacet let a studoval kriminologii. Patnáct kilometrů od Moscow si na Washington State University dodělával doktorát a učil jako asistent. Dokonce se ucházel o místo u místní policie, u téže, která ho o několik měsíců později zatkla.
Vraždil, aby měl přátele. Jeffrey Dahmer byl monstrum zrozené z reality |
Došla k němu vlastně docela přízemní, poctivou, buldočí prací. Pečlivě prohlédla všechny dostupné záznamy z bezpečnostních kamer ve městě, aby zjistila, že mezi 3:29 a 4:20 projel po King Road čtyřikrát bílý vůz Hyundai Elantra. Ve 4:20 ho poté kamery zachytily, jak sviští z místa pryč, k městu Pullman, kde je Washington State Univerzity.
Následovalo pátrání po autech oné značky, která byla v oblasti registrovaná, přitom se policisté zaměřili i na vozidla parkovaná před pullmanskou univerzitou. Jedno bílé Hyundai Elantra tam stávalo. Patřilo Bryanu Kohbergerovi. Když se vyšetřování podívalo na provoz jeho mobilního telefonu v den vraždy, ukázalo se, že byl mobil po třetí hodině ranní vypnutý. Jako živý se telefon ohlásil asi třicet minut poté, co Dylan v domě vyrušila útočníka, a podle operátorových záznamů v té době telefon uháněl z Moscow do Pullmanu.
Patnáctého prosince zastavila Kohbergera a jeho otce policejní hlídka.
Starší mobilní data prozradila, že už před dnem vraždy mobil cestoval po King Road nejméně dvanáctkrát. O zavražděné se však Kohberger zajímal i jinak, sledoval je na Instagramu, popisuje magazín People, jednu ze studentek podle policie dokonce vytrvale, i když neúspěšně kontaktoval.
Na konci prosince vynesla policii pečlivost úspěch. V odpadcích vynášených z domu, kde Kohberger žil se svými rodiči, našla stopy DNA, které se shodovaly se stopami z pouzdra na nůž, který se našel v domě, kde se vraždilo.
Mladík se sice nepřiznal, je-li však pachatelem opravdu on, nebude jeho usvědčení podle vyšetřovatelů oříškem. Potřebují jen čas. „Nesofistikovaná“ vražda, jak označuje někdejší agent McCrary řezničinu nožem, totiž musela vést ke spoustě krvavých stop. Přenesl si je do auta, odnesl si je domů.
Mnohem větší výzvou bude najít motiv jeho činu. Proč vraždil, když oběti podle všeho osobně vůbec neznal?
