Toto foto nahrála Kaylee na svůj instagramový účet jen pár hodin před vražděním. Jsou na něm všichni, Madison v univerzitní mikině, na ramenou Kaylee. Uprostřed je Ethan, Xana je druhé zprava. Dylan Mortensenová a Bethany Funke jsou jedinými vyfocenými, kdo přežili.
„Někdo tady je!“ zaznělo oné noci z druhého patra. Následoval křik, pláč, poté byl slyšet mužský hlas, který říkal: „Všechno je v pořádku, pomůžu ti.“ Jako z hororu. Pak jedna z obyvatelek domku uviděla ve tmě postavu s rouškou přes obličej. Stihla se zamknout v pokoji.
Obraz toho, co se odehrálo po čtvrté hodině ranní ve dvoupatrovém bílém studentském domě na King Road, policie skládala z výpovědí dvou dívek, které běsnění přežily, a ze záznamů sousedovy bezpečnostní kamery. Byla to děsivá skládanka.
Výsledky onoho hororového rána byly krvavé. Ve druhém patře ležela ubodaná jednadvacetiletá děvčata Madison a Kaylee, o patro níž dvacetiletá Xana a stejně starý Ethan. Byly to vraždy, které expert nazval jako „osobní“. „Se střelnou zbraní zachováte mezi sebou a obětí odstup. Ale tohle dělá někdo, kdo má uvnitř sebe vztek, kdo chce být blízko a utrpení a děs obětí sledovat,“ uvedl někdejší agent FBI Gregg McCrary.
Všechny oběti patřily mezi studenty, a ne náhodou. Moscow je univerzitním městečkem, z osmatřiceti tisíc obyvatel tvoří dvanáct tisíc studenti Univerzity Idaho. Bylo to klidné, tiché místo, idylické a bezpečné.
Muž s nožem uvnitř domu
„S trochou legrace říkám, že Moscow je město, které zůstalo zakleté v sedmdesátých letech,“ říká pro web The Australian Abigail Spencerová, studentka a redaktorka tamního studentského listu. „Všude tu hraje folk, je to tiché, pokojné místo, kde nechce nikdo nikoho rušit.“ Kriminalita je tak nízká, že si lidé nezamykají domy ani auta. Možná trochu fádní město severozápadu.
Fádně se v Moscow odvíjela i sobota 12. listopadu, dokonce i pro ty, kdo s ní budou nakonec spojeni nejtragičtěji, jak to bylo možné. Ethan Chapin se potkal s Xanou Kernodle po deváté večer v sídle univerzitního spolku, ke Xaně na King Road dorazili před druhou ráno. Krátce po nich přišla z baru i spolubydlící Madison Mogenová, na přespání pozvala kamarádku Kaylee Goncalvesovou. Kromě nich v domě spaly i další dvě obyvatelky Dylan Mortensenová a Bethany Funke.
Po čtvrté ranní se Dylan v prvním patře probudila, to ona slyšela nejprve překvapený hlas „Někdo tady je!“ z patra nad sebou a poté křik a mužský hlas ze sousední ložnice. To ona poté vyděšeně otevřela dveře svého pokoje a uviděla muže v černém s rouškou přes nos a ústa, atletické postavy, s hustým obočím. Stihla skočit zpět do pokoje a zamknout se, snad ji ani neviděl. Svědectví vydala i bezpečnostní kamera sousedního domu, jsou na ní slyšet rozostřené hlasy a hlasitý pád něčeho těžkého.
Madison Mogenová a Xana Kernodle
Pak byla o celé věci zpravena přes tísňovou linku policie. Jenže až po osmi hodinách, a i to podnítilo v šokované místní univerzitní i „civilní“ komunitě otázky, pochyby, spekulace. Nakonec z nich byla lavina.
