Spor o otcovství AK-47: Kalašnikov, nebo Schmeisser?

aktualizováno 
Používá se i sedm desetiletí po konci druhé světové války. Ač je přitom jméno automatu AK-47 spojeno s Michailem Timofejevičem Kalašnikovem, který koncem prosince zemřel, jeho příběh je složitější. Figuruje v něm i zapomenutý Hitlerův a Stalinův zbrojíř, vynálezce Hugo Schmeisser.

Automat AK-47 | foto: commons.wikimedia.org/dodmedia.osd.mil/D.A. Haynes

Samopaly, které vznikaly před druhou světovou válkou, byly vlastně vylepšené pistole. V češtině se jim také kulometná pistole (v němčině maschinenpistole) říkalo. Kvůli krátké hlavni a malému dostřelu byly určeny především pro boj zblízka. Slavný ruský samopal Špagin, lehce rozpoznatelný podle kulatého a nepříliš spolehlivého zásobníku, používal pistolové náboje, stejně tak americký Thompson, britsky Stengun a německá Maschinenpistole 40.

Posledně jmenovaná zbraň byla nejznámějším německým samopalem, který pozná každý televizní divák podle dlouhého rovného zásobníku. Držitelem patentu na tyto zásobníky byl právě Schmeisser a byly natolik charakteristické, že se jeho jménem začalo přezdívat i samopalu jako takovému.

Zkušenosti z druhé světové války ukázaly na potřebu nového typu zbraně, která by byla schopná střílet bez opory přesně mířenými ranami na větší vzdálenost a dávkami na kratší. Většina pěchotních přestřelek začínala na vzdálenost 200 až 300 metrů. Přesnou střelbu na vzdálenost delší než 400 metrů nebyla většina vojáků schopna vést a zůstávala vyhrazena odstřelovačům.

Zbraň nové generace

V této situaci sestrojil Hugo Schmeisser zbraň Sturmgewehr 44 (útočná puška). Od dřívějších samopalů se velmi lišila, už na první pohled je ale velmi podobná pozdějšímu ruskému Kalašnikovu. Umožňuje vést přesně mířenou střelbu jednotlivými ranami na delší vzdálenost, asi 250 až 300 metrů, střelbu dávkou na blízkost a používá náboj střední balistické výkonnosti. Přestavovala zcela novou kategorii vojenských zbraní, které se od té doby nazývají útočné pušky. Po osobním Hitlerově schválení byla zbraň v roce 1944 zavedena do sériové výroby.

Maschinenpistole 40

Maschinenpistole 40

Zbraň nového typu: Sturmgewehr 44

Zbraň nového typu: Sturmgewehr 44

V roce 1945 obsadila Rudá armáda Durynský les a město Suhl, přezdívané Město pušek (Waffenstadt), v němž pracoval Hugo Schmeisser jako hlavní konstruktér zbrojovky Haenel. Veškerou dokumentaci, Schmeissera i s jeho rodinou dopravili Sověti do Iževska, kde bylo centrum jejich zbrojního vývoje. Pracoval zde spolu se čtyřmi svými německými kolegy, na Sověty však velký dojem neudělal, kdykoli se prý při vývoji setkal s problémy, odvolával se na nedostatek formálního vzdělání, a vyčítali mu, že špatně spolupracuje.

V téže zbrojovce Motozavod však pracoval na vývoji nové sovětské útočné pušky mladý Kalašnikov. Model AK-47, který se tam začal v roce 1947 vyrábět, je spojován právě s jeho jménem, ačkoli se Schmeisserovu zbrani Sturmgewehr 44 nápadně podobá.

Schmeisser pracoval v Iževsku až do roku 1952. Zemřel rok a čtvrt po návratu do východního Německa v září 1953. Pro většinu Němců je neznámým mužem a jako vynálezce zcela nové kategorie pěchotních zbraní, útočné pušky, jej Kalašnikov zcela zastínil.

Autoři:

Nejčtenější

Zbožňuji jídlo, mohla bych jíst celý den, říká MOgirl Libuška

Na svém životě bych nic neměnila, říká MOgirl Libuška.

Svědomitá, sarkastická, romantická, impulzivní a silná osobnost. Právě tak se vidí MOgirl Libuška. A též se doznává k...

Žena nahoře a 13 minut. Vědci zkoumali cestu k ženskému orgasmu

Orgasmus je vděčným tématem věděckých zkoumání.

Dámám rozdali stopky a instrukce, kdy je zapnout a kdy zastavit. Cílem bylo zjistit, za jak dlouho se u nich po...

Dlouhodobý lidský fyzický výkon má hranice. Vědci je nalezli

Anton Krupicka patří mezi nejlepší světové ultra-běžce. Prolomil by limit,...

Limity jsou jen v hlavě, říká se v extrémních sportech, které testují hranice lidského výkonu. Není to celá pravda. O...

VIDEO: Cvičit mezi dvanáctkami je dřina, říká elitní česká kulturistka

Lenka Ferenčuková se probojovala až na profesionální soutěž Olympia.

Sport jí je řeholí, do posilovny míří po svých policejních službách. Odhodlání a dřina se však vyplácí. V roce 2016...

Váleční hrobaři jako hrdinové bitvy o Normandii, o nichž se nemluvilo

Identifikace obětí byla jedním z úkolů příslušníků Graves Registration Service....

Těla padlých k válce patří. Pro armády však představují problém, vojenský, morální, technický, logistický. Při...

Další z rubriky

Velkolepé útěky z vězení: na svobodu odnášejí trestance i helikoptéry

Policie přezdívá Nordinu Benallalovi „Úhoř“. Z vězení se mu podařilo...

Je rekordmanem i proto, že kromě drzosti se pyšnil též věrností metodě. Pascal Payet se účastnil celkem tří útěků z...

Váleční hrobaři jako hrdinové bitvy o Normandii, o nichž se nemluvilo

Identifikace obětí byla jedním z úkolů příslušníků Graves Registration Service....

Těla padlých k válce patří. Pro armády však představují problém, vojenský, morální, technický, logistický. Při...

VIDEO: Svou hospodu bránili štamgasti nahotou a zpěvem

Nazí zpěváci zpívali na protest. Chtěli prodloužit nájemní smlouvu oblíbené...

Je to jedna z nejstarších londýnských hospod. Její provoz však přebírá hospodský řetězec a štamgasti a štamgastky se...

Školní jídelny jsou zaostalé: Děti nedostávají dost jídla a živin, říká studie
Školní jídelny jsou zaostalé: Děti nedostávají dost jídla a živin, říká studie

Státní zdravotní ústav (SZÚ) informoval o tom, že stravování ve školách je zastaralé a skladba jídelníčku neodpovídá současnému způsobu života. Ze studií vyplývá, že ve školních jídelnách děti nedostávají stravu, která by odpovídala doporučení výživových hodnot a liší se i gramáž porcí. Proč tomu tak je?

Najdete na iDNES.cz