Komandos. Klasika všech klasik, i ta se dotkla armády.
Americká armáda totiž filmařům kývne jen za splnění svých podmínek. Ty hlavní jsou tři. Dílo musí zobrazovat armádu autenticky a přesně. Film musí informovat veřejnost a prezentovat armádu celkově pozitivním způsobem. A musí mít pozitivní dopad na nábor a udržení vojáků.
Následující filmy jsou ty, které ministerstvo obrany odmítlo.
Komando (1985) Vraždění? Plenění?
Není to film, u něhož byste museli dlouze přemýšlet a ještě hodiny po jeho zhlédnutí rozebírat motivace postav. Čas od jedné explozi k druhé tu svižně ubývá, a pokud si budete dělat čárku za každého zabitého, spotřebujete brzy celý skicák. Chceme tím říct, že snímek Komando není určený pro náročného diváka.
Zábava to však je, už proto, že Arnold Schwarzenegger je tu v nejlepší formě a neustále pronáší zabijácké hlášky, zatímco kosí celé legie nepřátel. Jenže jak dodávají ti prakticky zaměření, na film, který překročil rozpočet, to mohlo být o trochu lepší.
To je problém, který souvisel s neochotou armády se na natáčení podílet. Hlavním sporným bodem v celém scénáři byl pohnutý příběh plukovníka Johna Matrixe. Respektive elitní bojové jednotky, kterou kdysi vedl. Nejasná povaha onoho oddílu vojenských specialistů na špinavou práci je přitom klíčovým bodem zápletky a též ústřední motivací padoucha kapitána Bennetta, hraje ho Vernon Wells.
Co armádu počertilo? Scénář podle ní zcela nepodloženě naznačoval fakt, že „americká armáda má nebo snad měla speciální jednotku vycvičenou výhradně za účelem vraždících a plenících misí v zahraničí“.
