Bylo to nejsouvislejší a nejdelší snížení globálního seismického hluku v celé zaznamenávané historii, shrnulo výsledky svého šetření šestasedmdesát vědců z více než dvou desítek zemí v magazínu Science. A rozumí i důvodům, naši planetu ztišily odstávky továren, omezení vycházení, poklesy cestování a turismu. A ono umlčení hluku bylo nesrovnatelné s tím, které s sebou přinášejí víkendy nebo prázdniny.
Prohlédněte si vylidněná města světa |
Pandemie udělila planetě „antropauzu“
Odmlčení se autoři studie označují jako „antropauzu“, protože Zemi částečně zbavilo hluku produkovaného lidmi. „Naše studie jedinečným způsobem odhaluje, jak velký mají lidské činnosti dopad na Zemi. A dovoluje nám vidět jasněji než dříve, co odlišuje lidské zvuky od oněch ryze přírodních,“ cituje server Big Think jednoho z autorů studie Stephena Hickse z Imperial College London.
Autorský tým měl přitom k dispozici skutečné rozsáhlý soubor dat. Pocházela z globální sítě 268 stanic ve 177 zemích. S tím, jak se po světě začal omezovat provoz, začaly zaznamenávat poklesy síly vibrací. Největší propady se vyjevily ve velkoměstech, například v New Yorku a Singapuru. Též však ve frekventovaných turistických destinacích, v karibském Barbadosu i v lyžařských střediscích v Evropě a Spojených státech klesly vibrace o padesát procent.
15. dubna 2020 |
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvPoklesy však seismografy zachytily i na odlehlejších místech, jako je německý národní park Černý les nebo namibijské Rundu. Globální medián redukce otřesů byl padesát procent, uvádí list The New York Times.
Poslouchat planetu
Zpráva Inmperial College London připomíná, že během posledních několika desetiletí se seismické zvukové vlny postupně zesilovaly, v souvislosti s rostoucí populací i ekonomikou na Zemi. Pandemické podmínky, kdy se velká část lidské činnosti zastavila, proto daly vědců velmi unikátní možnost poslouchat i zvuky naší planety, které běžně slyšet nemohou. V městských oblastech tak seismografy zachycovaly, zejména během dne, mnohé zemské signály, které by jinak lidský hluk zastřel.
A zároveň dala pandemie vědcům možnost nahlédnout, kolik hluku produkovaného lidskou aktivitou planeta snáší. Ostatně, v podobném duchu pandemická omezení otevřela vědcům okénko i pokud jde o emise a znečištění ovzduší. Nastavila současnému uspořádání lidské společnosti zrcadlo.
Ovšem nejen to, „antropauza“ snad vědce nasměrovala i k tomu, že budou schopni Zemi lépe naslouchat navzdory lidskému hluku. „S rostoucí urbanizací a globálním zalidněním bude stále víc lidí žít v geograficky nebezpečných oblastech. A proto bude důležitější než jindy odlišovat mezi zvuky přírodními a těmi způsobenými lidmi, abychom dokázali naslouchat pohybům zemského povrchu pod našima nohama a lépe je monitorovat,“ vysvětluje další z autorů studie Thomas Lecocq z Belgické královské observatoře. A dodává, že doufá, že studie, na níž se podílel, posune vědu právě tímto směrem.
