zavřít
1 / 20
náhledy
Historie není spravedlivá a lidská kolektivní paměť dovede být selektivní. Leckterá podstatná událost z ní dokáže vypadnout jen proto, že ji zastíní mediálně výraznější. Seznamte se s dvojicemi, které znají vítěze a poraženého. Patří mezi ně i King Kong, který ve své době zvítězil nad Adolfem Hitlerem.
Autor: RKO Radio Pictures; Roland Coudon, Creative Commons
Jde nám o 30. leden 1933. Říšským kancléřem byl i přes své nezvolení jmenován Adolf Hitler. Za Atlantikem však tato událost zatím příliš nerezonuje. V kinech totiž na testovacích projekcích řve z věžáku obrovský King Kong. Jeho filmová předpremiéra „marginální“ politickou událost z Evropy převálcovala.
Autor: Profimedia.cz
Bylo to vítězství, jakému nebylo rovno. Vojska Jeruzalémského království zdrtila v bitvě u Montgisardu armády vedené Saladínem. Ovšem v Evropě a především v Británii bylo na pořadu dne téma vraždy Thomase Becketa, arcibiskupa z Canterbury. A příběh mučedníka zaujal v roce 1170 posluchače víc.
Autor: Charles-Philippe Larivière, Creative Commons
Zpráva o tom, že první žena – pilotka přeletěla přes kanál La Manche, by se jistě zapsala do dějin letectví zlatým písmem, snad by oslovila i hnutí sufražetek. Jenže to by si Harriet Quimbyová nesměla svůj let z Doveru do Calais naplánovat na den, kdy novinové titulky na celém světě patřily potopení Titaniku.
Autor: George Grantham Bain Collection, Creative Commons
Dne 20. října 1962 přerostly jejich dlouholeté pohraniční spory v otevřený konflikt, ve skutečnou válku. Ale navzdory faktu, že v ní proti sobě stály dva nejlidnatější státy planety, se o ní příliš nehovořilo. Čínský útok na Indii přes Himálaje přišel v době, kdy se řešila spíš Karibská krize a atomovky na Kubě.
Autor: Unknown author, Creative Commons
Sedmnáctého července 1976 lidé celého světa vynechávají hlavní zpravodajství a přepínají na sport. V Montrealu začíná letní olympiáda. V potlescích medailistům pak zaniká informace o zemětřesení v čínském Tchang-šanu, největší katastrofa svého druhu 20. století. Zahynulo při ní čtvrt milionu lidí.
Autor: Profimedia.cz
Na 1 800 utonulých, stovky raněných. Přesto se o explozi a potopení přetíženého říčního parníku Sultana, tragédii nebývalých rozměrů, ve Spojených státech moc nemluvilo. K nehodě na Mississippi došlo jen dvanáct dní poté, co byl spáchán atentát na Abrahama Lincolna. Národ už truchlil za zabitého prezidenta.
Autor: Windh, Creative Commons
Zapátrat po zdvojených událostech, z nichž vyšla vítězně jen jedna, můžeme i ve vzdálenější historii. Konec Stoleté války v červenci 1453 z dějin téměř vyšuměl. V květnu téhož roku totiž sultán Mehmed II. dobyl Konstantinopol a do propadliště se zřítila Byzanc.
Autor: Theophilos Hatzimihail , Creative Commons
Se Stoletou válkou pochopitelně souvisí i přeslavná (pro Angličany) a děsivě neslavná (pro Francouze) bitva u Agincourtu. Ta tedy středověkému zpravodajství naprosto dominovala. Upálení Jana Husa v Kostnici, k němuž došlo o pár měsíců dříve, proti tomu byla jen lokální náboženská patálie.
Autor: Unknown, Creative Commons
V bitvě u Hastingsu nebyl roku 1066 král Harald Godwinson úplně ve formě, podlehl Normanům Viléma Dobyvatele. Trochu se však zapomíná na to, že tři týdny před touto bitvou zvládl zatočit s Vikingy u Stamford Bridge. Čím se vysílil a vlastně se tím Normanům postaral o mnohem klidnější vládnutí.
Autor: Matthew Paris, Creative Commons
Otázku „Co je víc?“ si dějepisci nekladou ani v případě dobytí Granady. Událost, která znamenala konec muslimské vlády na Pyrenejském poloostrově a vedla i k vyhnání Židů ze Španělska, zůstala zcela ve stínu objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem.
Autor: Francisco Pradilla y Ortiz, Creative Commons
Inženýr Ferdinand de Lesseps a jeho pokračovatel William Gorgas by si nejspíš dali pauzu, kdyby věděli, že zakončení jejich letité práce a otevření Panamského průplavu v dějinách zapadne. Projekt dohotovený 15. srpna 1914 nedostal prostor k oslavám. První světová válka už byla za dveřmi.
Autor: Unknown author, Creative Commons
První zimní olympijské hry? Událost, pro kterou se vyplatí pamatovat si Chamonix a přelom ledna a února roku 1924. Jenže tento sportovní zlom docela zapadl, protože jiné utkání se odehrávalo za Uralem – po skonu V. I. Lenina se rozhodovalo o vedení Sovětského svazu.
Autor: Agence Rol, Creative Commons
To, že se Charles Lindbergh 20. května 1927 odhodlal k prvnímu sólovému přeletu Atlantiku, bylo mnohem větší senzací, než že jste si podrobnosti o jeho letu mohli v USA vyslechnout v prémiovém vysílání programu prvního dálkového rádia pro veřejnost.
Autor: Pacific and Atlantic photos inc., Creative Commons
Skon geniálního hudebního skladatele Sergeje Prokofjeva by si asi zmínku zasloužil. Ale 5. března 1953 bylo ticho po pěšině. Tento den totiž zemřel i Josif Vissarionovič Stalin. Vzhledem k okolnostem života hudebníka, který ze Sovětského svazu emigroval, aby byl nato donucen k návratu, je to ironie.
Autor: Agence Rol , Creative Commons
Uvykli jsme si vnímat to tak, že Japonci zasadili Američanům zdrcující úder přepadením Tichomořské flotily v Pearl Harbor. Jenže tou samou dobou japonští letci útočili i na Guam, britský Hongkong a Singapur, Malajsii. A Filipíny. O těchto útocích, které měly závažné následky, se příliš nemluví.
Autor: Unknown navy photographer, Creative Commons
Vylodění Spojenců v Normandii, Den D, si bezkonkurenčně utrhlo pozornost médií celého světa. Byť se lehce časově překrývalo s Operací Bagration na východní frontě, která začala o dva týdny později. Ačkoliv vedla ke zničení většiny německé armádní skupiny Střed, neštěkl po ní skoro ani pes.
Autor: United States Army, Creative Commons
Zatímco u nás vrcholilo Pražské jaro a sovětské tanky se už už na hranicích hotovily k tomu, aby nám poskytly „bratrskou pomoc“, řešily Spojené státy americké atentát na Roberta Kennedyho.
Autor: Denarivs, Creative Commons
Masakry v Severním Irsku, které 20. července 1969 naplno rozjely období nepokojů známé jako The Troubles, musely jít stranou. Dění z Ulsteru a Belfastu nebylo tak podstatné jako přistání prvního člověka na Měsíci.
Autor: Windh, Creative Commons
Byla to výbušná zpráva. Vyčíslovala, že nedohledatelné finanční transakce Pentagonu přesáhly 2,3 bilionu dolarů. Jistě by ve Spojených státech vyvolala rozruch. Nebýt toho, že ji (a spolu s ní válku proti armádnímu plýtvání) vyhlásil Donald Rumsfeld 10. září 2001. Druhý den už bylo všechno jinak.
Autor: Robert Levine, Creative Commons
