náhledy
Kladky, kyvadla, páky, řemeny, převody, elektrické generátory. Posilovací stroje z viktoriánské doby jako by vypadly z fantazií Julesa Vernea o době nadvlády strojů. Jejich autorem však byl švédský ortoped a jeden ze zakladatelů mechanoterapie Gustav Zander.
Autor: commons.wikimedia.org, Profimedia.cz
Svá zařízení začal vyvíjet v šedesátých letech devatenáctého století. Sloužit měla k napravování fyzických poškození, ať vrozených, nebo těch, která byla následkem těžké fyzické práce.
Autor: commons.wikimedia.org, Profimedia.cz
Ať dnes vypadají jeho stroje bizarně, strašidelně, ať dáváme přednost oldschoolovému tréninku s vlastní hmotností a minimalismu, na svou dobu myslel doktor Zander pokrokově. Viktoriánství si totiž se zdravotnictvím příliš nerozumělo, Zander šel proti proudu a propagoval „progresivní námahu“ a kontrolovanou, systematickou aktivitu kloubů a svalů.
Autor: commons.wikimedia.org, Profimedia.cz
Jeho koncept bezpochyby odráží stopy epochy, která se nesla ve znamení mechanizace. Místo osvědčených posilovacích programů starých siláků tak sázel na téměř industriální fitness.
Autor: commons.wikimedia.org, Profimedia.cz
Inspiraci našel v kole podobném stroji nazvaném Gymnasticon (na obrázku) z konce osmnáctého století, jehož účelem bylo posilovat klouby „v různých částech těla, buď najednou, nebo postupně“.
Autor: commons.wikimedia.org
Ve svém Zanderově terapeutickém institutu otiskl princip Gymnasticonu do mnoha posilovacích strojů. Jak však upozorňuje americká profesorka zabývající se technologiemi a kulturou Carolyn de la Pena, většina jeho strojů se od strojů ze dnešních posiloven lišila.
Autor: commons.wikimedia.org, Profimedia.cz
Zatímco dnes musíte rozhýbávat posilovací zařízení vy, Zanderovy stroje většinou vycházely z myšlenky, že sval se vybuduje tím, že stroj bude opakovaně dávat stimul člověku. Proto byly připojeny k převodovému mechanismu, pásu a elektrickému generátoru.
Autor: commons.wikimedia.org, Profimedia.cz
S dobou se to však bezpochyby rýmovalo, i proto se svými stroji získal zlatou medaili na Světové výstavě ve Filadelfii v roce 1876.
Autor: commons.wikimedia.org, Profimedia.cz
Tím se Zander dostal k docela jiné klientele. Zatímco ve Švédsku se jeho péče zaměřovala zejména na děti a upracované dělníky (se státní podporou), ve Spojených státech na něj čekala docela jiná klientela: bohatá úřednická třída, kterou neničila jednostranná fyzická námaha, ale sedavé zaměstnání.
Autor: commons.wikimedia.org, Profimedia.cz
Jak upozorňuje de la Pena, došlo tím k redefinici fyzické kondice. Teď již nešlo o schopnost provést fyzické úkoly, zvednout břemeno, odtlačit náklad, jako to zvládli nádeníci a dělníci. Teď šlo o to mít vědecky nastavené a vyvážené tělo, jaké dopřály stroje byznysmenům a továrníkům.
Autor: commons.wikimedia.org, Profimedia.cz
Profesorka upozorňuje, že Zanderovy stroje vlastně přílišných úspěchů nedosahovaly. Ano, masírovaly svaly a uvolnily je, jenže jejich obliba u bohatých tříd měla jiný důvod.
Autor: commons.wikimedia.org, Profimedia.cz
Šlo o psychický efekt. Do Ameriky totiž dorazily v době, kdy byla společnost fascinovaná stroji a technologiemi, působily tajemně, mysteriózně a vzbuzovaly úzkost. Znamenaly však také pokrok, modernitu - a neodolatelně přitahovaly.
Autor: commons.wikimedia.org, Profimedia.cz
Uživatelům dopřávaly záruku uniformity a udržení standardu. Zatímco jeden masér může být schopnější, šikovnější či silnější než druhý, stroj dodává všem tutéž službu. Od klienta nic nevyžaduje a nikdy se neunaví.
Autor: commons.wikimedia.org, Profimedia.cz
Cílem přitom bylo uvolnit životadárnou energii, která se v těle schovávala.
Autor: commons.wikimedia.org, Profimedia.cz
Zanderovy stroje se dožily až třicátých let dvacátého století, poté je nahradily menší a výkonnější. Když v sedmdesátých letech vynalezl Arthur Jones stroj Nautilus, který se těm Zanderovým podobal, tvůrce tvrdil, že o svém předchůdci neměl ani tušení. A složil mu poklonu jako „géniovi, který předběhl společnost o jedno století“.
Autor: commons.wikimedia.org, Profimedia.cz