náhledy
Září jiskřivým make-upem a pestrými sárí, na ulicích jsou jejich skupinky nepřehlédnutelné. Čelí však surové diskriminaci. Hidžrové, jihoasijská sekta eunuchů, transvestitů, transsexuálních a transgenderových lidí, jsou na okraji společnosti.
Autor: Profimedia.cz
Vždy tomu tak však nebylo. Historicky byla sekta hidžrů, která je součástí kultury Indie, Pákistánu a Bangladéše již čtyři tisícovky let, dokonce oslavovanou. Její členové zastávali vysoké funkce u soudů, píší o ní knihy Kámasútra či Mahábhárata.
Autor: Profimedia.cz
Byli považováni za nositele plodnosti a štěstí, uctívali bohyni Bahučáru a boha Šivu.
Autor: Profimedia.cz
Šťastné dny hidžrů však skončily s britskou kolonizací. Její správa prohlásila v roce 1897 všechny eunuchy za zločince a sektu hidžrů ostrakizovala.
Autor: Profimedia.cz
Nakonec ji vyhnala až na samý okraj společnosti. Hidžrové byli nuceni hledat aspoň minimální bezpečí v malých, uzavřených komunitách zformovaných kolem svých guru a prostoupených úzkými osobními vztahy.
Autor: Profimedia.cz
Mnohé komunity si dokonce na svou ochranu vytvořily vlastní, tajný jazykový kód, jemuž se říkalo hidžra farsi.
Autor: Profimedia.cz
Hidžrové se narodili s mužskými pohlavními orgány, nepovažují se však za muže. Někteří se nevidí ani jako muži, ani jako ženy – tradiční genderové role zcela zpochybňují.
Autor: Profimedia.cz
Někteří vidí odmítnutí mužského genderu jako čistě duchovní záležitost, jiní podstupují odstranění penisu a varlat. Tato rituální přeměna má udělat ze slabého muže mocnou lidskou bytost.
Autor: Profimedia.cz
Dodnes však čelí sociálnímu i ekonomickému útlaku. Dodnes hrají roli při rituálních obřadech spojených například se svatbou či narozením, většinu z nich však hluboká stigmatizace donutila k sexuální práci, vydělávají si jako prostitutky.
Autor: Profimedia.cz
Začínají se však ozývat a hlásit o svá práva. Bojují proti diskriminaci „osob třetího genderu“. Fotograf Jan Hansen, který pořídil tyto snímky z komunity hidžrů v Dháce, říká: „Tito hidžrové byli těmi nejotevřenějšími, nejhrdějšími, nejsebevědomějšími a nejdůstojnějšími lidmi, které jsem za čtyři roky strávené v Bangladéši potkal.“
Autor: Profimedia.cz