náhledy
Symbol nezdolného indiánského vzdoru, bezohledný násilník, dokonce zbabělec. Dějiny udělaly z Geronima ikonu, jeho osobnost a život je však rozporuplnější. Stejně jako podmínky apačského lidu, k němuž náležel. Nikdy nebyl náčelník, nikdy nevelel celému kmeni. Po třicet let však umně a krvavě vedl odbojné brutální nájezdy proti Mexičanům i Američanům. A jako mocného šamana se jej obávali i samotní Apači. V září 1856 se definitivně vzdal americké armádě.
Autor: Profimedia.cz
Jeho indiánské jméno bylo Goaythlay nebo Goklayeth – Ten, který zívá. Pocházel z tlupy Bedonkohe, jejíž členové byli jako Čirikavové řazeni k apačskému lidu. Narodil se zřejmě roku 1829. Drtivá většina jeho snímků pochází až z doby po roce 1886, kdy se po předchozích třech útěcích z rezervací počtvrté a finálně vzdal americké armádě. Jedinými snímky, které jej zachytily ještě předtím, jako svobodného bojovníka, jsou fotografie C. S. Flye. Toto je jeden z nich.
Autor: Profimedia.cz
Celý jeho život lemuje nenávist k Mexičanům, která byla mnohem silnější než k Američanům. Podle jeho slov za to mohl údajný masakr apačského ležení u sídla Janos na severu Mexika v roce 1858. Na čtyři stovky vojáků plukovníka José Carrasca měly využít toho, že apačští muži obchodovali ve městě, a pobily ženy a děti, včetně Geronimovy matky, ženy a tří dětí. Od oné tragédie se Geronimo vydal na válečnou stezku, která trvala téměř třicet let. (Na snímku C. S. Flye je apačské ležení z roku 1880.)
Autor: commons.wikimedia.org/C.S.Fly, Creative Commons
Geronimova odplata však neměla podobu velkých střetů rozsáhlých armád. Začal praktikovat nájezdy, které patřily k apačskému způsobu života od doby, kdy začali být vyháněni ze svých území do hor. Nebyl to jen způsob vedení války, ale též součást jejich ekonomiky – opatřovali si tak dobytek, zbraně, munici, ale též zabíjeli, mučili. Geronimo ovšem začal nájezdy podnikat z pomsty. A jeho výpravy byly nejkrvavější a nejbrutálnější. (Na fotce C. S. Flye je nomádský tábor jeho nájezdné bandy v roce 1886.)
Autor: commons.wikimedia.org/C.S.Fly, Creative Commons
Jeho odvetné výpravy však vyvolávaly neméně kruté odvety Mexičanů. A to vedlo k nespokojenosti „jeho vlastních“ indiánů. Nelíbilo se jim, že je nájezdy jeho bojovníků vystavují mexickému vraždění pro odplatu. Proto se nikdy nestal náčelníkem – jeho cesta byla cestou boje a permanentní války. Stal se bezcitným andělem pomsty, která se nakonec obrátila i proti americkým vojákům a civilistům, protože americké jednotky začaly mexickým pomáhat. (Na snímku je Geronimo v roce 1886, autorem je opět C. S. Fly.)
Autor: commons.wikimedia.org/C.S.Fly, Creative Commons
Byl nemilosrdný a výkonný. Při masakru americké rodiny u Silver City jeho muži lapili děvče a pověsili ho pod bradou na hák na maso. V roce 1885 jeho 34 mužů a osm hochů ve Spojených státech a Mexiku zabilo na dvě stě lidí, jeho tlupa přitom přišla jen o šest mužů, dva chlapce a ženu a dítě. I jeho reputace bojovníka je však rozporuplná: podle některých hlasů byl zbabělec, který dovedl utéct z boje a schovat se, pro přežití neváhal obětovat vlastní lidi.
Autor: Getty Images
Nad svými lidmi však měl vliv, protože ať s jeho krvavou, válečnou cestou souhlasili, nebo ne, měli z něj strach a uctívali ho jako šamana. Měli za to, že je nadán nadpřirozenými schopnosti, dovede „žít“ v minulých událostech, vidět budoucnost, léčit. (Zde zachytil v roce 1886 C. S. Fly jeho osmnáctičlennou skupinu před jeho posledním vzdáním se.)
Autor: commons.wikimedia.org/C.S.Fly, Creative Commons
Jeho krvavá mise byla houževnatá, třikrát se musel vzdát, třikrát však z rezervací uprchl – v roce 1878, 1881 a 1885. Ostatně, tamní život byl pro polonomádské indiány těžký – byli koseni nemocemi a protežovaní indiáni rozkrádali jejich dávky potravin. Na snímku jsou zajatí Geronimovi indiáni v arizonské pevnosti Fort Bowie v roce 1884.
Autor: Profimedia.cz
Po útěku svých tlup – nikdy neměl víc než padesátku mužů – se usazovali v horách Sierra Madre, odkud podnikali loupeživé nájezdy na malé vesnice, haciendy, dělnické tábory do Mexika a výpravy za municí a zbraněmi do Ameriky. Vraždili každého, aby nenechávali svědky. (Unikátní snímek C. S. Flye zachytil Geronimovi bojovníky v roce 1886.)
Autor: commons.wikimedia.org/C.S.Fly, Creative Commons
Jejich přežívání však bylo stále těžší. A deprimoval je fakt, že americká vojska jim ztrpčují život tak efektivně proto, že jim pomáhají jejich vlastní lidé, apačští stopaři, kteří znají Sierru Madre tak dobře jako oni. V březnu 1886 proto Geronimo zasedl k vyjednávání s americkými pronásledovateli, aby se počtvrté vzdal. Schůzku v Sierra Madre zachytil opět C. S. Fly. Geronimo sedí třetí zleva.
Autor: commons.wikimedia.org/C.S.Fly, Creative Commons
Jeden z vojáků však Geronimovi sdělil, že jakmile složí zbraně, budou povražděni. Proto se jeho banda přes noc z místa vypařila. Do kleští ji Američané opět sevřeli o šest měsíců později. A tehdy se, u arizonského Skeleton Canyonu, Geronimo opravdu vzdal. Nejprve byli indiáni převezeni do Fort Pickens na Floridě, nakonec po mnoha peripetiích skončili ve Fort Sill v Oklahomě. (Na snímku z převozu sedí Geronimo třetí zprava vepředu.)
Autor: Profimedia.cz
„Nejhroznější indián všech dob“, jak mu přezdívali bílí osadníci, jehož banda podle guvernéra mexického státu Sonora zabila jen za posledních pět měsíců svých nájezdů na 500 až 600 Mexičanů, tam dostal, stejně jako ostatní Apačové, kus pozemku. Všichni se ho však nedočkali, čtvrtina dospělých a třetina dětí mezitím zemřela na tuberkulózu. (Geronimo kolem roku 1900 s rodinou)
Autor: Getty Images
Dostalo se mu větší svobody, prodával knoflíky ze své kazajky, nechával se fotit. Setkal se s prezidentem Theodorem Rooseveltem, který však odmítl jeho žádost, aby byli jeho druzi z Fort Sill propuštění do svých domovských krajin. Na snímku Geronimo řídí automobil v Oklahomě.
Autor: Getty Images
Geronimo přežil. Byl prohlášený za válečného zajatce jako ostatní a do konce života byl pod dohledem. Nebyl však jen terčem dozoru, jeho sociálního kapitálu si všiml byznys. Po své účasti na mezinárodní výstavě v Omaze dostala povolení angažovat ho na svá vystoupení Wild West Show. Někdejší krvelačné monstrum se stalo celebritou. Na snímku z roku 1900 je s dalšími indiánskými vůdci třetí zleva.
Autor: Profimedia.cz
V roce 1905 Geronimo souhlasil se shrnutím svého pohledu na vlastní život a autor S. M. Barrett od prezidenta získal souhlas s jeho vydáním. A Geronimo se šance chopil stejně sveřepě jako svého válčení, nenechal se zviklat pochybovačnými otázkami, odvést od vlastní linie a záměrů a poselství své verze. Kritici dnes namítají, že některé pasáže jsou ovlivněny buď překroucením faktů, nebo špatnou pamětí.
Autor: Profimedia.cz
Kontroverzní, nesmazatelná postava dějin indiánského odporu zemřela roku 1909. „Nikdy jsem se neměl vzdát. Měl jsem bojovat, dokud jsem nebyl poslední živý,“ zněla jeho poslední slova. O jeho příběh se dodnes vedou pře. Jeho verzi a jeho odkaz brání jeho potomci.
Autor: Getty Images