Nejprve je třeba vyložit termín expozom, na který se studie vydaná v magazínu Nature Medicine soustředí. Zahrnuje vlastně všechny enviromentální expozice, s nimiž se za svůj život setkáváme. Patří mezi ně vnější vlivy i ty vnitřní, chemické, fyzické, biologické, sociální faktory.
Je to velmi široká kategorie. Pod koncept expozomu spadají látky ze znečištěného ovzduší, negativní vliv kouření, pozitivní vliv fyzické aktivity. Dopady samoty i uspokojeného, plného společenského života. Zajištěné bydlení a jiné životní podmínky, ale též příjem vlákniny a čistota ovzduší. Používání opalovacího krému i doplňků s rybím tukem. Jednoduše řečeno, pod expozom patří vlivy všech faktorů, které přesahují naši genetickou výbavu.
To samozřejmě neznamená, že bychom je mohli mít plně pod kontrolou. Leccos z toho můžeme ovlivnit, všechno však ne tak snadno a něco vlastně vůbec. Procházky si ordinovat můžeme, životnímu prostředí znečištěnému škodlivinami, hlukem a stresem se ve velkoměstě vyhneme těžko.
Studie, kterou vypracoval autorský kolektiv Oxford Population Health, z ohromné skupiny 164 faktorů vybrala pětadvacet, které mají významný dopad na biologické stárnutí a předčasné úmrtí. Hledala, jak souvisejí s celkem dvaadvaceti vážnými nemocemi.
Nekouřit, bydlet ve vlastním
Prvním zjištěním bylo, že enviromentální faktory je třeba posuzovat pospolu. Jednotlivě, individuálně se mohou do úmrtnosti a stárnutí propisovat jen malou měrou. Jenže když se jejich váha sečte, dalekosáhle přesáhne dopady genetické výbavy, vysvětluje autorský tým.
Server Science Blog poté líčí, že jako nejrizikovější individuální faktor studie detekovala kouření, které je spojeno s jednadvaceti chorobami. Na druhém místě však najdeme docela odlišný faktor – socioekonomické podmínky, jako je příjem domácnosti a vlastní bydlení, byl spojený s devatenácti nemocemi. Míra fyzické aktivity je propojena se sedmnácti.
Mezi další nejvýznamnější expozomy patřilo soužití s partnerem, partnerkou, kvalita spánku, duševní a fyzická spokojenost. Rovněž však matčino kouření v době kolem porodu a výška a hmotnost v deseti letech věku, oba faktory mohou ovlivnit stárnutí a úmrtnost o desetiletí později. Ve výčtu oněch vlivných faktorů schází překvapivě alkohol a povaha stravovacího režimu, autorský tým však varuje před jejich podceňováním. Jejich absence mezi nejzávažnějšími činiteli totiž vysvětluje obtížným vytěžováním informací skrze dotazníky.
Genetické predispozice pro oněch dvaadvacet zohledňovaných nemocí pokrývaly pouze dvě procenta předčasných úmrtí. Sedmnáct procent souviselo právě s expozomem. Zbytek měl spojení s věkem a pohlavím, shrnuje list The Guardian.
Expozom se významněji dotýkal orgánů, jako je srdce, plíce, játra. Souvisel s mozkovou mrtvicí, ischemickou chorobou srdeční, chronickou obstrukční plicní nemocí, revmatoidní artritidou, nemocemi jater a ledvin. Geny se významněji propisovaly do rakoviny prsou, dělohy, prostaty, tlustého střeva, všech druhů demence, očního onemocnění makulární degenerace.
