Zkáza Franklinovy výpravy: mráz, beznaděj a kanibalismus

aktualizováno 
Měla to být výjimečná výprava plná objevů. Jenže britská Franklinova námořní expedice mířící do země arktického ledu skončila pro její účastníky záhubou. V tajemném příběhu zkázy 129 mužů vědci odhalují nové kapitoly ještě dnes, 170 let od chvíle, kdy začala první záchranná operace, uvádí týdeník 5plus2.

Někteří členové výpravy se rozhodli vydat pěšky na jih. Po prvních úmrtích se však nejspíše vrátili zpět na lodě. | foto: Profimedia.cz

Ve 40. letech 19. století toužilo ambiciózní velení mocného britského námořnictva po dalším historickém úspěchu. Mělo jím být objevení dosud neznámé severozápadní cesty z Atlantiku do Tichého oceánu, tedy průplav kolem Severní Ameriky. Sestavilo proto expedici v čele se zkušeným kapitánem Johnem Franklinem, která vyplula v roce 1845 vstříc Arktidě. Výpravu však potkal takřka hororový osud. A na jeho konci byla smrt.

Fotogalerie

K severu mířila dvě moderní britská plavidla – HMS Erebus a HMS Terror. Písmena HMS znamenají v českém překladu z angličtiny „loď Jejího Veličenstva“. Lodě původně sloužily válečným účelům, poté absolvovaly úspěšné polární expedice, byly vybaveny parním pohonem a přístrojem pro destilaci sladké vody z mořské. Hlavní výhodou bylo vytápěné podpalubí a horká voda pro námořníky.

Stopou byly hroby

První velká zastávka čekala posádku v Grónsku. Zakotvila tu i dvě doprovodná plavidla, z jejichž útrob bylo na břeh vyvedeno a zabito deset volů, aby měli námořníci čerstvé maso. Z této doby pochází svědectví, že si posádka stěžuje, jak kapitán Franklin zakázal pít alkohol a klít. Za prohřešky či kvůli nemoci bylo pět mužů posláno zpět do Anglie. Byli nakonec jediní, kteří z celé výpravy přežili.

Ještě v Grónsku kapitán vtipkoval s důstojníky z jiné britské lodi, že mají zásoby na pět let a doufá, že v Arktidě stráví alespoň jednu zimu. Poté je už nikdo živé nespatřil.

Uplynuly dva roky a rodiny námořníků i britská veřejnost se ptaly, co se se slavnou expedicí děje. Admiralita byla donucena vyslat záchrannou výpravu a vypsala odměnu dvacet tisíc liber (v dnešním přepočtu asi šedesát milionů korun) pro toho, kdo poskytne Franklinovi a jeho mužům jakoukoliv pomoc.

Hrůza na Uralu: mysteriózní tragédie Djatlovovy výpravy

Těla Zolotarjova a Kolevatova. Kdybych mohl položit Bohu jedinou otázku, zněla
Nález mrtvoly Dubininové byl pro pátrací misi oživlým děsivým snem.

Mrtvoly byly poházené ve sněhu, navzdory uralskému mrazu mnohé téměř nahé. Dvě měly rozdrcenou hlavu, dvě zlámaná žebra, další vytržený jazyk, některé vykazovaly známky radiace. Na účastníky mise Igora Djatlova čekala v roce 1959 na Uralu oživlá noční můra. Dodnes se neví, jakou měla podobu.

Do pátrání se zapojily jak britské a americké úřady, tak mnoho dobrodruhů. Prvním důkazem bylo nalezení tří hrobů na ledovém místě zvaném Beecheyho ostrov, který dnes patří Kanadě.

Krutý osud 129 námořníků začal získávat konkrétnější podobu. Výprava zde, asi dva tisíce kilometrů od Grónska, přečkala v zamrzlém moři první zimu a čekala na léto, až mořský led uvolní obří lodě ze svého sevření. Nalezenými mrtvými byli hlavní topič John Torrington, námořníci John Hartnell a William Brian.

Jejich jména se dodnes v západu slunce odrážejí na bronzových cedulkách, instalovaných na tři hroby teprve před pár lety. Hroby náhodou objevili hned v počátku pátrání velrybáři. Našli také stopy po zimování, základy obydlí, pyramidu z konzerv naplněných štěrkem neznámého významu nebo sudy na umývání.

Výprava za sebou nenechala mohyly

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina.

Nikdo však nenašel zprávu, za jakých podmínek zde expedice zakotvila, což byla první velká podivnost. Tehdejší námořníci totiž při sebekratší zastávce vždy postavili kamennou mohylu, do které schovali psané vzkazy. Byl to jeden z prvních zákonů admirality, něco jako černá skříňka dnešních letadel. Franklinova mise však za sebou žádnou takovou stopu nenechala.

Přestože v jednu chvíli hledalo ztracené námořníky třináct lodí, tři hroby se na dlouhé roky staly jedinou stopou. Britská admiralita nakonec v roce 1854, po šesti letech pátrání, prohlásila mužstvo za padlé ve službě vlasti a tím dala od další možné záchrany ruce pryč.

Jenže týž rok se objevila další stopa. Jistá výprava se psím spřežením objevila v eskymácké vesnici mnoho předmětů z lodí Terror a Erebus, například důstojnický jídelní servis. Eskymáci vypověděli, že před asi šesti lety se loď Terror potopila u dnešního Adelaidina ostrova. Skupinu bílých mužů pak prý spatřili u ostrova krále Viléma, nedlouho nato našli zmrzlé mrtvoly třiceti z nich.

Mumie z Beecheyho ostrova

Řádně pohřbená těla tří prvních mrtvých námořníků byla skoro 140 let zakonzervována v ledu. Vědci, kteří je v roce 1984 exhumovali kvůli objasnění osudu výpravy, se nestačili divit. Šokem byl stav dochovaných těl, zachování podoby a dokonce očí zemřelých. 

Dalším překvapením se staly stopy jedovatého olova v tělech, což mohla být příčina smrti nejen trojice, ale i dalších mužů posádky. Jak se jedovatý kov do organismu dostal? Snadno. Lodě vezly tuny zakonzervovaných potravin. Mezi nimi byly i čtyři tuny citronové šťávy v sudech, postrachem antarktických výprav byly totiž kurděje čili nedostatek vitaminu C. 

Zásoby tvořily i konzervy zavařené právě olovem. Jedovatý kov byl i v olověných trubkách, kterými tekla voda z destilačního přístroje pro výrobu sladké vody z té mořské.

Mezitím vyrazila další výprava, z posledních peněz ji zaplatila doufající manželka kapitána Franklina a veřejná sbírka. Ta našla u ostrova krále Viléma kostry několika námořníků, v kapse jednoho z nich, pravděpodobně stevarda, byl malý vzkaz. Dlouho nebyl k rozluštění, byl totiž psaný pozpátku. Poznámky říkaly: „K snídani budou menší příděly.“ „Čí to je kafe.“ „Tábor Terroru je prázdný.“

Na základě mnoha nových poznatků a svědectví Eskymáků bylo možné sestavit alespoň obrys tragického osudu výpravy.

V kotlících bylo lidské maso

Lodě v zimě 1846 zamrzly v ledu a posádky čekaly na léto, aby mohly pokračovat. Jenže nepříznivé počasí nedovolilo ledu roztát a námořníci museli přečkat na zamrzlých lodích i druhou zimu. Když led nepovolil ani v létě 1848, začala panika. Část mužstva se rozhodla vypravit se pěšky na jih.

Jenže zkažené potraviny, kurděje, zápaly plic, vysílení a zejména dvouleté čekání v zamrzlé krajině udělaly své. Muži, kteří táhli těžké záchranné čluny opatřené lyžemi, postupně umírali. Nejdřív své mrtvé pohřbívali, později už ne. Zvědaví Eskymáci se dívali i do kotlíků, aby zjistili, čím se Britové živili. Našli zbytky těl zemřelých členů výpravy, další rozřezaná těla byla ve člunech.

Další osud mužů je nejasný. Je však pravděpodobné, že se část posádky raději vrátila na lodě. Vyprostit se podařilo jen Terror, se kterým všichni dopluli asi sto kilometrů na jih. Tam však plavidlo znovu zamrzlo a nakonec všichni zemřeli.

Erebus byl objeven na mořském dně v roce 2014, Terror teprve před dvěma lety. Kapitolu Franklinovy expedice uzavřou nadobro až závěry výzkumů lodních vraků.

Autor:

Nejčtenější

Jsem hravá a výstřední, přátelská a nekonfliktní, říká MOgirl Loo

Den zlepší i pouhý úsměv, říká Mogirl Loo.

Jejím dětským snem bylo prý užívat si život a mít kolem sebe přátele. „Zatím mi to jde,“ usmívá se MOgirl Loo.

Mával jsem mačetou a uvěřil na vúdú, říká český dědic trůnu v Nigérii

Vymoci si v Nigérii postavení a reputaci nebylo snadné ani pro královského...

Tátou kluka z Bruntálu byl nigerijský král. Poprvé se viděli, když bylo Obonetu Ubamovi 15 let. Po otcově smrti se...

Chceme víc sexu, říkají muži i ženy. Milostný život je přitom na ústupu

Toužíme po něm, ale schází nám. Podle výzkumů nás moderní život připravuje o...

Užíváme si méně sexu. A schází nám. Přes padesát procent žen a více než šedesát procent mužů by ho rádo mělo častěji,...

OBRAZEM: Tady všude jsem byla mrtvola. Britka fotí anti-selfie

Byl, byla jsem tady, říkají módní selfie. I tady jsem jakoby umírala, říkají...

Byl, byla jsem tady, říkají módní selfie. I tady jsem jakoby umírala, říkají anti-selfie britské umělkyně Stephanie...

Univerzita pro prostitutky i klauny. Bizarní školy lákají zástupy studentů

Kvalifikace se vyplatí pro práci prostitutek i klaunů, první vzdělává škola ve...

Bizarní, ale prosperující. Studovat můžete na klauny, vzdělávat se lze také v oboru prodejné lásky i v umění přípravy...

Další z rubriky

Ženy, pití, Tarzan a Old Shatterhand. Lex Barker by slavil 100 let

Old Shatterhand, postrach všech padouchů Divokého západu

Synek z bohaté rodiny, který zběhl k herectví. Veterán z druhé světové války ověnčený medailemi. Šarmantní muž, který...

Hrdinové beze zbraní. Pacifista vynesl zpod palby desítky raněných

Desmond Thomas Doss byl neukázněný voják. Zachránil však spoustu životů.

I když v ruce nikdy nedrželi zbraň, prokázali v bitevní vřavě tolik odvahy, že si vysloužili nejvyšší vojenská...

OBRAZEM: Tady všude jsem byla mrtvola. Britka fotí anti-selfie

Byl, byla jsem tady, říkají módní selfie. I tady jsem jakoby umírala, říkají...

Byl, byla jsem tady, říkají módní selfie. I tady jsem jakoby umírala, říkají anti-selfie britské umělkyně Stephanie...

Jaguar XF 20d AWD 2017 · DPH
Jaguar XF 20d AWD 2017 · DPH

r.v. 2017, naj. 55 247 km, diesel
650 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz