O přestávce vidím dívku, jak si stříká paži jakýmsi sprejem. „Chladicí sprej,“ vysvětlí mi. „To vás ochlazuje kvůli horku?“ ptám se naivně. „Ale ne, po zásahu budu mít modřinu.“ No to mě potěš. Radši fixuju pohledem, kam sprej dává, aby mi byl rychle dostupný.
Když přijímám různé nové výzvy, abych o nich psal, tu a tam se stane, že některá pro mě není zcela nová. Je to s podivem, když se jinak stylizuju jako kavárenský povaleč, který se s čímkoli dobrodružnějším či fyzicky náročnějším setkává poprvé, ale opravdu se občas přihodí, že tváří v tvář některé výzvě můžu říct – to už jsem někdy dělal. Ano, absolvoval jsem i pár lekcí šermu. Pak mi tedy naznačili, abych se šel bodnout, což naštěstí neznamená, byť to bylo řečeno na lekci šermu, že se máte jít zranit. Při této příležitosti to má význam stejný, jako kdyby vám to řekli v šachovém kroužku.
„Já bych vám mohl leda odseknout nehet na palci, ale to by byla vaše chyba. Já byl jednou půl roku bez nehtu, protože takhle pomalu pak dorůstá.“
