Proces, během něhož se ze živých hospodářských zvířat stávají naporcované kusy masa, se lidem vzdaluje, stejně jako realita celého masného provozu. Není tam vidět. Snad proto se zapomíná, že krev je vůbec to první, co z poráženého zvířete vyteče, a také to první, co se při zabijačce zpracovává.
Fotogalerie |
Kulinární zpracování zvířecí krve má v Evropě dlouhou historii, na kterou se však zapomíná. Zatímco krvavá tlačenka, jelítka a kroupová zabijačková polévka „prdelačka“ většinou jemnocit průměrného českého strávníka ještě neurážejí, na západě od nás se na krev nahlíží s odporem. Lidé s ní totiž nepřijdou běžně do styku, a proto ji považují za něco nečistého a nechutného. Navrátit zvířecí krvi statut příhodné kuchařské ingredience se však nyní pokouší někteří profesionálové světové proslulosti, jenže zatím bez větších úspěchů.
To je trochu škoda, uvážíme-li, že čerstvá krev má celou řadu mimořádných vlastností. Krev se totiž na vzduchu sráží, koaguluje. A shodou okolností tak činí díky sérové bílkovině albuminu, na podobném principu jako bílkovina v běžném slepičím vejci. Proč je to důležité? Vůči zvířecí krvi sice můžeme trpět fyzickým odporem, nikoliv však alergií. A alergie na vajíčka je v současnosti druhou nejběžnější potravinovou alergií v dětském věku, na prvním místě je alergie na mléko a mléčné výrobky.
Krev v kuchyniKuchaři, kteří se krve v kuchyni nebojí, sestavili několik jednoduchých doporučení. Vsaďte na kvalitní zdroj, spolehlivého a renomovaného řezníka, který vám dokáže podat maximum informací o původu a způsobech ošetření krve. Před nákupem vybírejte nosem, vhodná krev má bohatou, nasládlou vůni s kovovou koncovkou. Není načichlá zvířecím odérem. Uchovávejte ji po celou dobu v chladu, ideální teplota jsou 2 až 4 stupně Celsia. Pokud chcete krev uchovávat po delší dobu, zamrazte ji. A před použitím ji nezapomeňte pořádně protřepat. |
Jinými slovy, zvířecí krev může v celé řadě pokrmů zastat funkci celých vajec, žloutků či bílků. Na základě koncentrace „srážecího proteinu“ albuminu v krvi byl odvozen i jednoduchý poměr k nahrazování vajec. Místo jednoho vejce o hmotnosti 58 gramů můžete sáhnout po 65 gramech čerstvé prasečí krve. Výsledek bude stejný, jen na rozdíl od chuťově neutrálního vejce ucítíte trochu jiné, živočišnější tóny.
Další výhodou konzumace krve je, že výrazně snižuje riziko anémie, chudokrevnosti. Zatím však nachází uplatnění především ve výrobě hospodářských krmiv a hnojiv a používá ji i farmaceutický a kosmetický průmysl.
Zmrzlina s vyznamenáním
Většina kuchařů se jí vyhýbá, ale dánský šéfkuchař René Redzepi naštěstí nepřemýšlí jako ostatní. Jeho kodaňská restaurace Noma, která drží dvě michellinské hvězdy a která byla v letech 2010, 2011, 2012 a 2014 vyhlášena v rámci San Pellegrino Awards jako nejlepší restaurace světa, se do experimentů se zvířecí krví pustila už před osmi lety.
Vlastní recept na krvavou zmrzlinu Redzepi vypustil do světa, aby se každý mohl „na vlastní chuťové pohárky“ přesvědčit o tom, jak dobrá vlastně krev může být. Recept, volně inspirovaný neapolským karnevalovým krvavým čoko-pudingem sanguinaccio, si můžete připravit i doma. Chybět by vám nemělo mléko (300 mililitrů), šlehačka (200 gramů), 80 gramů trimolinu (nekrystalizujícího invertního cukrového sirupu, který pochází z cukrové řepy a třtiny), guarová guma coby zahušťovadlo, šedesát gramů praženého koji (zrnka ječmene napadeného ušlechtilou houbou Aspergillus oryzae) a samozřejmě čtvrt litru čerstvé vepřové krve.
Extrémní gastronomie |
Nadrcený prášek z koji nejprve vmícháte do mléka, a při teplotě 4 °C necháte jejich chutě během jednoho dne splynout. Pak přecedíte krev (aby se vám ve zmrzlině netvořily hrudky), přidáte cukrovou směs a celé to zahříváte na 50 °C.
Tehdy vmícháte guarovou gumu a znovu důkladně rozmícháte. Vrcholem je pak patnáctisekundový „var“ při 75 °C. Poté už hrnec odstavíte a směs nalijete do chladicího boxu. Po utuhnutí v ledničce můžete hutnou a čokoládově vybarvenou zmrzlinu podávat.
Elizabeth Paulová z neziskovky Nordic Food Lab označila výsledný produkt za vynikající: „Jistěže, máte určité pochybnosti o textuře celého produktu, ale v ten moment, kdy se šlehačka dotkne oslazené krve a vznikne nádherná narůžovělá pěna, všechny výtky zmizí.“ Ostatně právě lidé z Food Labu už dokázali s pomocí zvířecí krve připravit koláče, sněhové pusinky, palačinky a ovocné tresti. „Pro výrobu sladkých pokrmů, jako náhrada vajec, je krev ideální,“ shodují se kuchaři.
Souhlasí s nimi i Daniel Doherty, majitel londýnské restaurace Duck & Waffle, kterého magazín Tatler v roce 2013 ocenil titulem „stoupající hvězdy“. I jeho podnik se při výrobě pokrmů ve stále větší míře soustředí na čerstvou krev. „Lidé ji v jídle skutečně chuťově docení, pokud se tedy nebudou příliš soustředit na samotný fakt, že konzumují krev. Myslím, že obecně se nadělalo kvůli krvi zbytečně mnoho povyku vzhledem k tomu, že často ani netuší, co do sebe dostávají, když jí obyčejné hamburgery,“ připomíná.
