Celé 19. století bylo na nejrůznější objevitelské nebo kolonizační expedice bohaté. Touha objevovat a poznávat byla silná, ještě silnější však byla potřeba ovládat, být v něčem první, nejlepší, mít moc a samozřejmě i finance. Ti, kteří úspěšně zvládli expedice, se mohli těšit z prožitého dobrodružství i respektu ze strany okolí. A to nebylo zrovna málo.
Leč málokteré z těchto objevitelských cest měly romantický nádech jako příběhy z knih Julese Verna. Výpravy často ve skutečnosti skončily tragédií nebo nezměrným utrpením všech zúčastněných, také cestovní každodennost účastníků nebyla bůhvíjak zábavná. Obzvlášť v případě, že se účastníci vydali do míst, kde vládl chlad. Ukrutná zima, příliš velká smůla a obrovský hlad často způsobily, že se účastníci výprav uchýlili i ke kanibalismu.