To, že naši předkové vzešli z větve, z níž se vyvinuli i primáti, není žádná novinka. Co bylo stěžejní ve zlomu, který nás od primátů oddělil?
Těch faktorů je celá řada, ale mezi nejzásadnější okolnosti formující náš druh patří to, že jsme se začali jinak pohybovat. Naši předkové a předkové dalších primátů žili většinou na stromech, ve větvích. Pohybovali se skákáním z větve na větev v korunách stromů, šplháním po stromech, později zvládli ručkovat po větvích a následně se dočasně postavili na zadní nohy.
Pro náš vyvíjející se druh bylo zásadní to, že jsme se začali po zadních končetinách pohybovat cíleně a tento pohyb začal být naším přirozeným způsobem přemisťování, a tak vznikla chůze po dvou vzpřímením. To zásadně změnilo náš způsob života i vzhled těla. Všechny předchozí vzorce pohybu samozřejmě k vývoji chůze po dvou přispěly a jsou v evoluci zásadní. Takže z pohledu mnoha teorií se domnívám, že k tomu, že jsme se vydali touto cestou, přispěla přeměna pralesů na stepi v důsledku změny klimatu. Na stepi, kde nejsou stromy, ale převládá v ní tráva, bylo vzpřímení a chůze po dvou výhodnější.
Díky měkčí, zpracované potravě, kdy jíme chléb místo zrní nebo hamburger místo polosyrové kýty, se nám pomalu redukuje žvýkací aparát a mnoha lidem se všech 32 zubů ani nevejde do čelisti.
