Slíbil jste mi pro začátek ukázat obrázek. O co se jedná?
Je to obrázek, který vám vlastně ukázat ani nechci, protože úplně ničí představy o našem významu. V tomhle grafickém srovnání, jež je asi šest let staré a jež jsem si našel kvůli přednášce o termitech, je uvedeno, kolik uhlíku – tedy v podstatě biomasy – je v tělech různých suchozemských živočichů na Zemi. Vidíte, že lidé mají 60 megatun, 100 megatun představuje dobytek a se 120 megatunami jim docela konkurují mravenci a termiti. Ovšem třeba všichni ostatní bezobratlí – bez mravenců a termitů – mají jenom 80. Zejména si však všimněte, že pouze 9 megatun představují divoká zvířata, jichž je vlastně asi desetkrát méně než dobytka.
Co z toho pro přírodovědce plyne?
Plyne z toho, že pokud máme studovat nedomestikovaná zvířata, studujeme vlastně už strašně okrajovou věc. A můžeme se na to dívat ze dvou stran: Jedna je ta, že zvířata v podstatě už dnes na to, aby přežila, vyžadují extrémní péči. A když přírodu budeme jen chránit, vlastně chráníme tento kousíček devíti megatun, který na dlouhodobé přežití nemá šanci. Když si srovnáte, kolik ta zvířata představovala před 10 tisíci lety, a kolik kvůli lidským aktivitám představují dnes, vidíte, jak moc se to posunulo – lidské aktivity určují všechno a zvířata už jsou jen na okraji.
Psa hyenového Angličané a Búrové stříleli v Africe z mravních důvodů. Usoudili, že si zvíře, které tak ošklivě trhá antilopy, nezaslouží žít.



















