Mozkový bypass si připomínám na kuřecí tepně, říká neurochirurg Šroubek

aktualizováno 
Ta nabídka se nedala odmítnout. Kývl jsem a na sále přihlížel koncertu jednoho z největších odborníků na operace mozku v Česku. „Operatér nesmí nikdy ustrnout, průprava je zásadní,“ říká neurochirurg Jan Šroubek, jeden z kandidátů na cenu Esquire Man 2019 v kategorii Human.

Zachraňuje lidské životy. Na oddělení jsme jeden tým, zdůrazňuje neurochirurg Jan Šroubek z Nemocnice Na Homolce. | foto: Magdaléna Straková

Vstupoval jsem do velkého operačního sálu a hrudník se mi sevřel zvláštní nervozitou. Onen obrázek jsem viděl ve filmech snad tisíckrát, a teď tu stojím mezi skutečnými lékaři, na operačním stole leží skutečný pacient a všude okolo kmitají skutečné asistentky a asistenti.

Fotogalerie

„Jdeme na to,“ zavelel tichým hlasem Jan Šroubek a skalpel se dotkl kůže na jediné části těla, kterou bylo vidět pod bílým prostěradlem. Zbývalo několik minut do deváté, takže žádný symbolický start v celou hodinu nebo tak něco. Obdobných operací má dnes před sebou ještě několik, nemá tedy smysl se zdržovat.

Anesteziolog přede mě postavil schůdky, abych si na ně mohl stoupnout a lépe viděl, co se na operačním stole odehrává. Druhý operatér už mezitím do rány vsazoval roztahovací svěrky. Pane jo, to asi bude fofr, pomyslel jsem si. A byl.

Podcenit se nesmí ani nejtriviálnější výkon

Onoho dne se na neurochirurgickém oddělení pražské Nemocnice Na Homolce odehrávalo hned několik operací současně. Ostatně, stejně jako v kterýkoli jiný pracovní den. „Současně pracuje šest operatérů na třech sálech. Celkem je nás na oddělení dvanáct neurochirurgů, další lékaři jsou neurologové a intenzivisté. Jeden den v týdnu máme pevně stanovený pro ambulanci, v pátek míváme semináře, probíráme jednotlivé pacienty a případy a plánujeme operace. Zbylé dny trávíme na operačním sále,“ shrnuje můj dnešní hostitel a zástupce primáře oddělení Jan Šroubek.

EsquireMan 2019

Trochu jsem se bál, že mu budu jako pozorovatel, který se všude motá, vadit, ale jen zavrtěl hlavou. „Na publikum jsme zvyklí. Pořád tu máme stážisty, jejich přítomnost nemá na průběh operace žádný vliv. Snažím se naopak komentovat, co právě dělám, aby z toho také něco měli. Pochopitelně jsou určité fáze operace, kdy je potřeba absolutní klid, to je možné se jen dívat.“

Jeho přístup obdivuji. Osobně nejsem schopen napsat jediné slovo, když na mě někdo civí. A operace? To přece musí být velký stres. „Každá operace přináší stres. U rutinních operací méně, ale ani jednoduchý výkon nelze podcenit, právě při nich mohou vznikat zcela zbytečné komplikace,“ vysvětluje.

Na operačním sále hraje tlumeně rádio, slyším zprávy, dopravní zpravodajství, hudbu, komentátorovy vstupy. Odraz běžného života tam venku je v konfrontaci s životním problémem, který má pacient na operačním stole.

Ten dnešní má nádor na míše. Trvá jen pár minut, než operující lékař odstraní část obratle, aby si odkryl přístup k nádoru. Poté přisune asistent nad pacienta obrovský mikroskop. Další kroky budou probíhat přes jeho okuláry. Nemusím se tolik naklánět, protože inkriminované místo vidím zvětšené na obrazovce. To uvítá instrumentářka, která mě musela každou chvíli odhánět od stolku s nástroji. Podmínkou mé přítomnosti totiž bylo, že se nesmím ničeho dotknout.

Jan Šroubek

„Prostředí je přátelské. A to se přenáší i na pacienty,“ říká Jan Šroubek o...

Narodil se v roce 1969, je ženatý, má čtyři děti. Pracuje v Nemocnici Na Homolce, jeho specializací je neurochirurgie a neurologie. Vzdělání si obohatil i kurzy a postgraduálními pobyty například ve Spojených státech, Velké Británii, Rakousku nebo Austrálii.

Esquire Man - Human

O titul Esquire Man 2019 se Jan Šroubek uchází v kategorii Human určenou pro profese, které pečují o to, aby byl náš život zdravý, bezpečný, naplněný kulturou a lidskostí.

Spolu s ním byl nominací oceněn nakladatel a spisovatel Jiří Padevět a producent Milosh Harajda.

Operatér Šroubek mi popisuje, co právě dělá. Mícha je chráněná pouzdrem, které se musí opatrně proříznout a vzniklý otvor rozšířit tím, že se obě strany řezné rány přišijí tak, aby se od sebe co nejvíc oddálily.

„A tady je,“ ukazuje Jan Šroubek na útvar velikosti menšího ořechu. Na obrazovce sleduji, jak se ostrý skalpel po setinách milimetru pohybuje kolem nádoru a opatrně ho odděluje od míchy. Jan Šroubek ukazuje cévu, která nádor vyživuje, a přeruší ji. Ještě pár minut a to, co pacientovi působilo obtíže při pohybu a neskutečné bolesti, končí ve skleněné baňce.

Chirurgie je inteligence i zručnost rukou

Zatímco já přihlížím operaci nádoru na míše, ve vedlejším sálu probíhá operace hlavy, kterou provádí primář oddělení Jan Klener. V dalším sálu další operatéři napravují vyhřeznuté ploténky v páteři.

„Většina lékařů se soustředí na jistou oblast. Hrubší dělení je na neurochirurgy zabývající se nemocemi hlavy a míchy a spondylochirurgy, kteří se soustředí na páteř. Před atestací se učíte obě oblasti, posléze se začnete více specializovat na podobory, patří mezi ně například cévní neurochirurgie, chirurgie báze lební, epileptochirurgie. Na našem pracovišti je vysoká koncentrace závažných mozkových onemocnění, ale stejně intenzivně se věnujeme i těžkým postižením páteře,“ líčí doktor Šroubek.

Na oddělení provádějí 2 500 operací ročně. „Máme tři operační sály, sedmdesát lůžek. Ze 2 500 operací je půlka páteřních výkonů, bezmála tisíc je mozkových, zbytek připadá na menší zákroky,“ vypočítává zástupce primáře.

Zajímalo mě, jestli si každý lékař sám operuje pacienta, který projde jeho ambulancí. „U rutinních výkonů to tak je. Jako pacient chcete být operován lékařem, k němuž získáte důvěru. Závažnější diagnózy probíráme na seminářích a o operatérovi rozhoduje primář,“ objasňuje.

Esquire Man 2019

Už samotná nominace je oceněním. Je totiž certifikátem, že kandidát je:

aktivní ve svém profesním i soukromém životě ● slušný k druhým ● odpovědný za svá rozhodnutí a činy ● svobodný a samostatný, pro svá rozhodnutí nepotřebuje autority ● statečný, staví se k problémům čelem ● čestný, drží slovo  ● rovný rozený lídr s přirozenou autoritou.

Patnáct mužů, pět kategorií

Redakce časopisu Esquire vybrala patnáct mužů, kteří podle ní náročná kritéria splňují. Rozdělila je do pěti kategorií: Human, Sport, Byznys, Art a Kategorie do 35 let.

Hlasujte

O tom, který vám ve svém kategorii personifikuje osobnost Esquire Man nejvíc, můžete hlasovat od 1. srpna do 5. listopadu 2019. Hlasovat můžete v každé kategorii vždy jednou, celkem tedy můžete hlasovat pětkrát.

Hlasujte na esquireman.cz, kde najdete též výčet všech nominovaných ve všech pěti kategoriích.

Zajímá mě, jak se lékaři učí operovat. Přicházejí s nějakou zkušeností už ze školy? „Vůbec ne. Medicína to opomíjí. Chirurgie je řemeslo. Musíte mít dostatečnou inteligenci, abyste pochopil spoustu věcí, ale zároveň byste měl být řemeslně zdatný,“ líčí a pokračuje: „Chirurgie by se měla učit od začátku. Lidi by měli pracovat se dřevem, něco vyřezávat, aby si ruce zvykly. Měli by se učit zaměstnávat i nedominantní ruku, například krájet chleba levou rukou. S takovým tréninkem se má začít mnohem dřív než po škole. Při výběru adeptů neurochirurgie by měl primář posoudit i toto.“

Stát se zručným operatérem je proto běh na dlouhou trať. Nejdřív u operací pouze přihlížíte, učíte se vyšetřovat, později asistujete u lehčích operací a dál přihlížíte u těch těžších. „Zásadní je mít otevřené oči, vnímat jemné nuance operování u starších kolegů a zapojit je do své chirurgické rutiny,“ zdůrazňuje Jan Šroubek.

„Když asistujete u těžších operací, to už vám musí operatér důvěřovat. Pak začnete dělat lehčí výkony, poté těžší a ještě těžší a nato dosáhnete úrovně, přes kterou už je obtížné se dostat. Těch nejtěžších operací není tolik, aby je dělali všichni. Je lepší, když je dělá jen pár neurochirurgů, kteří jejich opakováním získávají větší zkušenosti,“ shrnuje.

Mozkový bypass zkouším na kuřecích křídlech

Jakmile je nádor venku, operatér uvádí ránu do původního stavu. Sešívá obal míchy a připevňuje zpět část odříznutého obratle. „Bolesti budou minimální,“ chlácholí mě Jan Šroubek, když s napětím pozoruji, jak připevňuje trn obratle pomocí dvou kovových můstků zpět k páteři. Můstky se musejí přišroubovat k páteři.

Sešívání rány už má na starosti asistent a Jan Šroubek si odchází odpočinout, aby se mohl vrhnout na další zákrok. Tentokrát to bude hlava a nádor na mozku, musí se k němu dostat malým otvorem, jenž si vyvrtá vzadu za uchem.

Než odejde do lékařského pokoje, provede mě zbylými dvěma sály. V prvním je pacient položený na břiše, pod rentgenem mu lékaři operují plotýnky. V tom druhém je otevřená hlava, u ní sedí sám primář Klener. Přicházím ve chvíli, kdy na obrazovce nad pacientem mohu pozorovat, jak se primář snaží opatrně vyříznout z mozku velký nádor.

Žasnu nad tím, jak troufalá je současná medicína. A jak ji lékaři každým zákrokem posouvají dál a dál. Ostatně, operatér, ač sebezkušenější, se nikdy nesmí přestat vzdělávat. „Průprava operatérů je naprosto zásadní. Snažím se jezdit pravidelně na kadaverový workshop, kde máme k dispozici hlavu nebožtíka a rozebereme si ji. Máme frézu, mikroskop a můžeme si vše vyzkoušet,“ popisuje.

Jeho poslední trénink proběhl v Amsterdamu, kde si vyzkoušel pokročilé operace nosem. „Je to endoskopická operace mozku. Nosem prostrčíte kameru, a světlo umístíte do klínové dutiny pod spodinu lební a elegantně vyjmete nádor, s nímž byste si jinak poradili velmi obtížně. Operaci provádíte nástroji, jejichž pohyb sledujete na obrazovce,“ říká. Z jeho úst to zní jako něco naprosto banálního.

Do Šroubkova portfolia patří i poměrně raritní mozkové bypassy. A protože jde o operace, které se dělají tak pětkrát do roka, chce si před každou z nich zákrok vyzkoušet. „Koupím si kuřecí křídla, vyjmu z nich brachiální tepnu a na ní si zkouším šití. Vezmu cévu, udělám do ní otvor a do ní našiju tu druhou. Jsou to milimetrové cévy odpovídající rozměrům mozkového bypassu. Když si to vyzkouším den dva před zákrokem, dostanu to lépe do ruky,“ uzavírá.

Když odcházím, ptám se jej, co by chtěl sdělit lidem mimo nemocnici. Nerozmýšlí se: „Naším krédem je provést pacienta nemocí pokud možno co nejšetrněji a vyléčit ho. Snažíme se, aby se u nás cítil, pokud to jeho nemoc dovolí, co nejlépe a vše dobře zvládl. A pyšný jsem na atmosféru v našem oddělení. Máme úžasný kolektiv. Prostředí je přátelské. A to se přenáší i na pacienty.“

Časopis Esquire vyhlašuje 6. ročník ocenění Esquire Man

Ocenění Esquire Man uděluje na popud čtenářského hlasování redakce časopisu Esquire. Redakční rada vybere napříč všemi oblastmi lidského snažení patnáct mužů, rozdělí je do pěti kategorií a nechá čtenáře, aby si vybrali toho, kdo je jim nejsympatičtější. Z pohledu redakce je už samotná nominace oceněním práce a chování každého kandidáta. Jde nám o to, představit muže známé i méně známé, kteří mají pozitivní vliv na své okolí i na celou společnost, jejich práce nebo podnikání pozitivně ovlivňuje životy ostatních a jejich působení je pro druhé motivující.

human
53 let, spisovatel a nakladatel
33 let, producent
50 let, neurochirurg Nemocnice Na Homolce
sport
33 let, profesionální cyklista
54 let, handicapovaný sportovec
41 let, pilot
byznys
36 let, obchodní a marketingový ředitel R. Jelínek
42 let, radikální inovátor a městský hacker
30 let, majitel agentury Social Shark
art
32 let, sklářský výtvarník
32 let, herec a režisér
35 let, vizuální umělec a malíř
do 30 let
31 let, reportér
30 let, podnikatel
33 let, spisovatel
HLASUJTE ZDE
Autor:

Nejčtenější

Být prostitutkou už není ostuda, říká podnikatel v sexbyznysu

Na prostituci není nic špatného, říká provozovatel internetového katalogu...

Byl u toho, když v oboru šlo ještě o život. Ale to je prý dávno pryč. „Kolem roku 1999 to byla děsná divočina,“...

Nestydlivá, bláznivá a upřímná. I taková jsem, říká MOgirl Caroline

MOgirl Caroline se vyplatilo jít za svým.

Jako dítě chtěla být patoložkou nebo pracovat v pohřebnictví. Svoje dnešní sny a fantazie pak vyzrazovat raději ani...

Woodstock slaví padesátiny. Podobná akce už se nikdy neopakovala

Milenci na největším hudebním festivalu ve Woodstocku v USA. (17. srpna 1969)

Před půl stoletím se odehrál ikonický hudební festival Woodstock. Změnil americkou společnost, ale zasáhl a ovlivnil...

Seznamovací aplikace se mýlí. Nejde o to, zda se k sobě lidi hodí

Nechat se při hledání partnera postrčit algoritmem? Nemusí to být dobrá volba,...

Algoritmy a psychologické párování lidí, jimiž se seznamovací aplikace snaží vybrat klientům toho pravého, nejsou vůbec...

Noční vzrušení pro všechny. Ženy mají erotické sny tak často jako muži

Ženám se do snů vstupuje sex víc než v šedesátých letech, nebo to méně tají,...

Sny plné sexu nejsou výsadou mladíků a nepatří ani pouze mužům. Ženy znají roztoužené noci též. Nemají jich méně než...

Další z rubriky

Poklady světa: limské zlato hledaly stovky výprav. I mafián Bugsy Siegel

Tady žil August Gissler. Pátráním po pokladu na Kokosovém ostrově strávil...

Jeho hodnota by dnes byla přes 200 milionů dolarů. I proto dodnes přitahuje pozornost, láká, fascinuje. Hledal ho...

Seznamovací aplikace se mýlí. Nejde o to, zda se k sobě lidi hodí

Nechat se při hledání partnera postrčit algoritmem? Nemusí to být dobrá volba,...

Algoritmy a psychologické párování lidí, jimiž se seznamovací aplikace snaží vybrat klientům toho pravého, nejsou vůbec...

Být prostitutkou už není ostuda, říká podnikatel v sexbyznysu

Na prostituci není nic špatného, říká provozovatel internetového katalogu...

Byl u toho, když v oboru šlo ještě o život. Ale to je prý dávno pryč. „Kolem roku 1999 to byla děsná divočina,“...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz