Indiánská trampolína
Nalukataq: létá se opravdu vysoko.
Poprvé se olympiáda konala v roce 1961 a svou formální podobu dostala i díky pilotům letecké společnosti Wien Air Alaska Billu Englishovi a Tomu Richardsovi, tak moc je totiž uchvátily tradiční tance a soutěže fyzické zdatnosti, jichž byli náhodou svědky. Jednou z nich byla i disciplína „nalakataq“, při níž je soutěžící vyhazovaný do vzduchu jako by na trampolíně.
Její kořeny jsou v lovecké praxi severoaljašské indiánské skupiny Iñupiaq. „Historicky se vyhazování používalo pro získání většího rozhledu na povětšinou rovinatou pobřežní krajinu, aby lovci zjistili, zda jsou na ledě nebo v moři vidět velryby, lachtani, mroži nebo polární medvědi,“ líčí v průvodci Aljaškou Deanna Swaney. A byla to velmi praktická věc, lovec létal šest metrů vysoko.
Olympijská indiánská trampolína se vyrábí z kůží tří čtyř mrožů a soutěžícího do vzduchu vyhazuje třicet a víc mužů. Cílem soutěžícího je udržet se na nohou, předvést salta a otáčky.
