Prožil násilný život – a násilně skončil i jeho vlastní. Cabo Bruno se stal apoštolem mimosoudních poprav.
Skřípění brzd a třesk výstřelů následovaný řevem motoru ujíždějícího auta. Oba maskovaní útočníci stihli vypálit osmadvacet ran z revolveru a pistole. Cíl si našlo dvacet kulek. Muž, který právě vystupoval ze zaparkovaného vozu, se proděravělý jako řešeto zhroutil v kaluži vlastní krve na chodník před svým domem. Byl na místě mrtvý.
K útoku došlo v noci 26. září 2012 ve čtvrti Quadra Coberta, která je součástí Pindamonhangaba na předměstí Sao Paula. O přímé svědky nebyla nouze, patřila k nim i manželka a nevlastní dcera zavražděného. Vražda se sice odehrála v noci, ale na osvětlené ulici. Přesto nikdo nepodal přesnější popis pachatelů nebo jejich vozu.
Ostatně, ke střelbě došlo v půl dvanácté a policii zavolali, až když chyběly do půlnoci minuty. Dali tím vrahům slušný náskok. Proč? Prý proto, že to bylo zbytečné. Nebyla to žádná loupež nebo přepadení. Byla to poprava. A jasno měli i v tom, že na ní měli přímý zájem sami brazilští policisté.
Následující den o tom budou psát všechny deníky v zemi. Ne proto, že se zabíjelo. V Sao Paulu se totiž ročně odehraje přes 3 100 vražd, v průměru devět každý den. Tato nebyla výjimečná svým akčním provedením a vlastně ani tím, že obětí byl evangelický pastor, který se vracel z noční mše.
Případ byl jiný tím, že se rozstřílený muž teprve před pětatřiceti dny dostal na svobodu po pobytu ve vězení. Po sedmadvaceti letech. Jmenoval se Florisvaldo de Oliveira, ale celá brazilská metropole ho znala pod přezdívkou Cabo Bruno.
Přesněji řečeno legendární Cabo Bruno, pan Fantástico, mistr Vigilante. V kontextu nehezké historie brazilské kriminality se nedal zařadit do běžných škatulek. Byla to vůbec nejkontroverznější postava policejní kroniky v Sao Paulu. Nenáviděný i vzývaný, potřísněný špinavostmi a poté údajně dokonale napravený. Muž zákona, který překročil zákon. Pro mnohé hrdina, který vzal konečně spravedlnost do svých rukou.
Ale též nemilosrdný sériový vrah, nájemný zabiják.
