O konci nejslavnějšího Čecha nám zanechal očité svědectví kazatel Petr z Mladoňovic, který Husa doprovázel do Kostnice. Popisuje, jak ho až po bradu zarovnali dřevem smíšeným se slámou, kterou zapálili. Hus se v plamenech snažil zpívat, ale „v tom vítr vmetl mu plamen do tváře; i modle se v duchu pohyboval rty a hlavou, a tak duši v Pánu vydechl. Co umlkl, bylo viděti, že se hýbe, dříve než vydechl duši.“
Jinou smrticí techniku, popravu lámáním v kole, známe z Máchova Máje. Skončí tak Vilém, „strašný lesů pán“. Romantický básník se nechal inspirovat skutečným příběhem otcovraha Hynka Schiffnera z Dubé, který byl lámáním v kole popraven 14. července 1774 v Mladé Boleslavi. Šlo prý o poslední použití tohoto trestu v českých zemích.
Z roku 1510 je doložen případ, kdy se poprava protáhla na tři dny. Úředník Liou Ťin, obviněný z přípravy spiknutí proti císaři, byl záměrně udržován při životě týmem lékařů, kteří průběžně zastavovali krvácení.
