Dračí muž. Jeho lebka upoutává působivými nadočnicovými oblouky.
První epizoda vědecké ságy se odehrála v roce 1933 ve městě Charbin na severovýchodě Číny. Jeden z dělníků našel při stavbě mostu přes řeku Sungari podivnou lebku s výraznými nadočnicovými oblouky, v čelistech nesla stále ještě jeden zub. Jeho země byla tehdy okupovaná Japonskem, snad i proto nález neohlásil, odnesl ho domů a pečlivě uložil.
A neřekl o něm po desetiletí nikomu ani slovo. Své tajemství vyzradil až před smrtí rodině, která střeženou lebku předala univerzitě ve městě Š’-ťia-čuang. Lebce se poprvé věnovaly studie z magazínu The Innovation z roku 2021, její stáří určily na nejméně 146 tisíc let.
Studie popsaly, jak tvář Dračího muže vyhlížela. Jeho hlava byla masivní, dominovala jí mohutná klenba nad zapadlýma očima, baňatý nos. Muž měl ploché líce, výrazně ustupující bradu. Lebka ukrývala mozek, který byl o sedm procent větší než průměrný mozek dnešního člověka, líčí list The New York Times.
Výzkumy soudily, že lebka patřila specifickému druhu, pojmenovaly ho Homo longi. Jeho přesnější umístění v evoluční trajektorii však určit nedovedly. Pomohl až druhý artefakt vědeckého počinu, který pro CNN označil paleoantropolog z Národního přírodovědného muzea ve Washingtonu Ryan McRae za „jednu z největších paleoantropologických studií, pokud ne největší, letošního roku“.
