Práce z magazínu Aging Cell ukazuje prstem na hormon oxytocin. Má renomé hormonu lásky a důvěry, jenže to je přílišné zjednodušení. Biologie je složitější, oxytocin nám dává mnohem víc než „jen“ spokojený pocit. Dovede regulovat stres, zánět, stárnutí. Má velmi fyzické dopady.
Potíž je, že jak studie odhaluje, s rostoucím věkem dochází k procesům, epigenetické remodelaci, dysfunkcím mitochondrií, chronickému zánětu, kvůli nimž hladiny oxytocinu klesají. To však není jediným příspěvkem studie. Doložila, byť jen na myších, že dodání oxytocinu, hlodavcům ho pokus dopřával ve spreji, dovedlo ony negativní procesy popřít. Nastartoval naopak procesy, které zpomalovaly stárnutí.
Práce však osvětluje celý životní cyklu hormonu, který zatím neprávem vnímáme „pouze“ jako hormon štěstí.
Sociální pilíř zdraví
Práce vychází z předpokladu, že mateřská péče, intimita, blízkost, které se nám po narození dostává, aktivuje a formuje oxytocinový systém novorozeněte. Stimuluje ho. Onen systém je vkladem do našeho dalšího života, je investicí do regulace zánětu, stresu, podporuje obnovu, růst. A rovněž nás motivuje k budoucím sociálním interakcím, které hladiny oxytocinu dál obnovují. I proto na kvalitě, intenzitě a míře mateřské péče tolik záleží, vysílá nás do života s oxytocinovou výbavou.
Je však na nás, jak s ní budeme dál nakládat. Můžeme ji využívat a těžit z ní, ale můžeme ji i zahodit. Oxytocinový systém totiž potřebuje kontinuální sociální vazby, interakce, kontakty. Lidskou blízkost, sepětí, komunitu. Proto studie označuje smysluplné, hodnotné sociální vazby jako součást naší epigenetické údržby.
Jenže když oxytocinový systém nepoužíváme, přicházíme o něj. Když sociální vazby zanedbáváme, oxytocin se neaktivuje a podléhá těm, s nimiž bojuje, zánětu, stresu. A my ztrácíme jeho benefity. Jinými slovy, stejně jako tělu ubližujeme nedostatkem pohybu a spánku, špatnou výživou, ničíme ho jeho špatnou „sociální údržbou“. Nedostatkem společenských kontaktů vazeb.
Když přitom však mluvíme o zdravém životním stylu, dlouhověkosti, sociální interakce přehlížíme. Principy zdravého života vyhrazujeme cvičení, spánku, stravě. Mezi doporučení pro biologické zdraví by však mělo patřit i „dopřej si oběd s přáteli“ anebo „zavolej mamce“, komentuje studii expertka na zdraví Rhonda Patricková.
„Společenské vazby mohou být periodické formy biologické údržby, malé, ale významné vklady, které pomáhají regulovat stres, zánět a dokonce i tempo, jímž stárneme,“shrnuje Patricková. Upomíná na to, že aktuální studie pracovala s hlodavci, ne lidmi. Jenže její mínění naprosto souhlasí se závěry jedné z nejdelších studií o délce života, zdraví a životním stylu. Její vedoucí autor Robert Waldinger v ní doložil, že lidé, kteří se těšili kvalitním společenským vztahům, žili déle než ostatní.
